|
Co nás čeká: 3. 3. 2012 - Krkonošská 70 ————————————————————————————————————————— Co už je za námi: 20. 2. 2012 - I v roce 2012 v barvách Sparty Wroclaw a s Castrolem ,, Dnes jsem podepsal se Spartou Wroclaw smlouvu na rok 2012, budu tedy v letošní sezoně obhajovat titul v Mistrovství Polska. Zároveň jsem se dnes dohodl na dalším roce spolupráce s firmou Castrol, která v tom již 16 let jede se mnou..“ 18. 2. 2012 - Skiduatlon Adršpach - 7 + 7 - ,, Docela mazec..“ ,, V sobotu jsem plánoval sice Red Bull Nordix v Deštném, ale nakonec jsem dal přednost skiduatlonu v Adršpachu, kde se běželo 7km klasicky a 7km volně, což se nakonec ukázala jako dobrá volba, vzhledem k touze pořádně si pozávodit. Počasí bylo opět bohužel kolem nuly, což je vždy problém namazat a to se ukázalo hlavně na klasice, kde jsem hodně ztratil. Bruslením jsem sice něco stáhnul, ale dostal jsem i tak od soupeřů docela nakládačku. I tak to bylo super a těším se na další rok..“ 4. 2. 2012 - Orlický maratón - 20 km volně - ,, Zlepšení ..“ ,, Na letošním Orlickém maratónu jsem běžel jen v sobotu a to 20km volně. V neděli jsem se byl na kluky jen podívat, což mne dost mrzelo a příští rok se postavím na start určitě i v neděli. V sobotu se mi i přes veliký mráz dařilo a oproti loňskému roku jsem se dokázal zlepšit o téměř o 14 minut. Závod to byl skvělý a náročný..“ 21. 1. 2012 - Jilemnická 50 - ,, Bezva výlet“ ,, Pro letošní rok jsem se rozhodl startovat v Jilemnici pouze v sobotu a to na trati 25km volně. Jel se mnou stejně jako na Jizerku kamarád Jirka Škraněk, který se mi po startu hned vzdálil, navíc jsem se připletl do kolize, takže sen o společném závodě se brzy rozplynul. Asi na 5km jsem však Jirku v prudkém stoupání doběhl a na rovince na kopci jsem se dostal před něj. Udělal jsem si asi 200m náskok, ale v následném dlouhém sjezdu mne díky lepší máze dojel. Následovalo však další stoupání a zde se mnou již Jířa neudržel krok. V cíli jsem měl na něj náskok asi 8 minut a na Martina Křoustka ztrátu asi 23 minut. Závod to byl i tak pěkný, počasí vyšlo, takže spokojenost..“ 8. 1. 2012 - Jizerská 50 - ,, Kdo si chtěl znechutit běžecké lyžování, měl jet na Jizerskou..“ ,, Začátkem roku jsem se stejně jako v loňském roce vydal na Jizerskou 50. Vyrazil jsem v sobotu ráno společně s kamarádem Jirkou Škraňkem. Před Turnovem nás vyfotil radar, ale to nás nezastavilo. Okolo poledne jsme si převzali v obchodním centru Nisa čísla a vyrazili jsme na Bedřichov dát si před nedělním závodem pár kilometrů a zkusit mázu. Tu jsme si nechali udělat ve stanu Swixu. Já jsme se navíc na běžky již hodně těšil, neboť celý týden před závodem jsem ležel s chřipkou a už mne to nebavilo. Na Bedřichově nás to díky sněhové vánici moc dlouho nebavilo a s větou, že nebudeme si kazit náladu dnes, stačí přeci, že si ji pokazíme zítra, jsme vyrazili směr kamarád Eda a jeho rodinka, kteří nás na tu jednu noc u sebe ubytovali a pohostili. Ráno nás Eda hodil na bus a vyrazili jsme směr Bedřichov. Tam jsme zjistili aktuální situaci a dle doporučení Standy Řezáče jsme namazali závodní stoupací vosk. Již při čekání na start jsme však zjistili, že to asi není to pravý ořechový, neboť to jaksi prokluzovalo. Celé stoupání na Kristiánov jsme měli chuť, ale neměli jsme stopu...ta se ztratila asi po 50ti metrech na startu. Na kopci jsme už neměli chuť, ale měli jsme zase díky máze nalepený sníh na běžkách takže se z mých běžných 178cm stalo díky nánosu asi 190cm. Prostě obr! Asi každé 3 km jsem stavěl a sundával z lyží nalepený sníh. Říkal jsem si dobrý synku vydrž, stopa není a asi nebude, ale to nevadí, Standa to přeci před pár lety taky odsoupažil, takže no stress. Jirka mi utekl, ale říkám si, mázli ti to profíci, z kopce to poletí a máš ho. Z kopce se však nedělo nic, nejelo to. V tu chvíli jsem si říkal, končím. Pak mne však osvitla spásná myšlenka, že to urvu až do cíle a tam Swixu podpálím stan a jejich slavný profi vosky a parafíny jim narvu někam.. To byla má motivace se dostat do kýženého cíle. Jirku jsem asi od desátého kilometru neviděl a čekal jsem, že mi dá tak hodinku. Když jsem se téměř po 5ti hodinách dostal do cíle, potkal jsem zrovna v prostoru cíle znechuceného Jirku a zjistil jsem, že mi dal asi 10 minut. Lyže jsem píchnul do sněhu a šel do Swixu. Jirka mne však zastavil a povídal mi cosi o tom, že to promazali i Koukalovi atd.., nicméně jsem za borcema šel. Tam jsem však našel už asi 10 lidí, jejichž nasra….byla ještě o pár tříd výše než ta moje, takže jsem si dal raději bídný guláš a společně s Jirkou jsme šli na bus směr Jablonec. Sedli jsme si do busu a před námi seděli nějaký holky. Jirka měl i po tom všem chuť se s nimi seznámit a tak rozjel svojí oblíbenou balící show. Jedna z nich se na něj otočila, všimla jsi mne a řekla mi, já vás znám, vy jezdíte trial a jste Jirka Svoboda. Byla to holka z Jablonce, která se občas jezdí dívat na trial do Tanvaldu. V tu chvíli Jirka ucítil šanci, že by to měl s mojí fanynkou jednodušší. Já však jeho snahu rázně ukončil větou, v srpnu jsem Ti byl přeci na svatbě tak na to kašli. Cesta domů, které předcházela vynikající večeře u Edy proběhla již v klidu a míru. Oproti roku 2011 jsem se na Jizerský pohoršil cca o 15 minut, ale posunul cca o 700 míst vpřed. Trať byla velikým zklamáním, stopa prostě byla jen v cíli a na startu. Máza stála taktéž za starou belu, takže o žádné bezva lyžovačce nemůže být řeč. Nicméně i tak bych chtěl stát za rok zase na startu a vydat se na orientační běh po Jizerkách, kde cílem je hledat stopu na běžecké lyžování. Perfektně zaběhl Martin Křoustek i jeho táta, pan Křoustek Karel. Asi 20 minut za mnou doběhl Radim Petrů a tak to vypadá, že bychom příští rok mohli běžet společně já, Radimek a Jirka Škraněk, který mi dal asi těch 10 minut. Jaké mám zážitky z Jizerky? Opět neuvěřitelné..“ 8. - 11. 12. 2011 - Stubai a Hintertux - ,, Senza lyžovačka“ ,, Stejně jako v loňském roce jsme začátkem prosince vyrazili na lyže do Alp a to nejdříve na Stubai. V plánu byl i Hintertux, to za situace, že bude hezké počasí s tím, že bychom se tam stavili cestou zpět. Výlet se povedl naprosto parádně, kdy ve čtvrtek a v pátek na Stubaii nás celý den těšila modrá obloha, spousta sluníčka a dostatek sněhu na perfektní lyžovačku. V sobotu se to trochu zatáhlo, aby nás v neděli na Hintertuxu opět přivítala krásná modrá obloha. Oproti loňskému roku, kdy nám 2 dny nepustili vleky to letos vyšlo naprosto perfektně..“ 1. 12. 2011– Evoluce pokračuje.. ,, Včera jsem si přivezl domů nový závodní stroj, jedná se o nový model Bety o objemu 300cc.. 26. 10. 2011 - Vyhlášení Mistrů Polska - Kazimierz Dolny ,, V pátek večer jsem přebíral ocenění za titul Mistra ČR a hned druhý den večer jsem se zúčastnil vyhlášení Mistrů Polska. Takže po návratu z Prahy a po pár hodinách spánku jsem se ráno vydal na téměř 600 km dlouhou cestu do Polska..“ 25. 10. 2011 - Vyhlášení Mistrů ČR - TOP hotel Praha ,, V pátek večer se v Praze vyhlašovali Mistři ČR v motocyklových disciplínách a společně s Jirkou Šmídlem a Milošem Pospíšilem jsme si jeli pro poháry za titul Mistra ČR družstev pro rok 2011.“ 29. 10. 2011 - Místo závodu do vrchu jsme šli trénovat.. ,, V sobotu se sice jel závod do vrchu v Chýnově u Tábora, ale nakonec jsme se s Petrem Krausem, Martinem Křoustkem a Martinem Matějíčkem domluvili, že půjdeme spíše trénovat. Sluníčko svítilo a tak to bylo perfektní podzimní svezení. Moje Evo jezdí už Petr Kraus, takže já to pojal jako retro race a jezdil jsem na tátově stroji, který je již veterán, na Montese 349 z roku 1980. A bylo to super, viz. fotky níže.. ;-) “ 22. 10. 2011 - silniční běh Hronov - Náchod - ,, Jde to i s chřipkou..“ ,, Již tradiční silniční běh Hronov–Náchod, to je přesně 8 890m boje. Letos se to pro mne násobilo tím, že jsem od úterka ležel s chřipkou, takže jsem musel plánovanou přípravu na tento běh zrušit a do poslední chvíle jsem nevěděl, zda půjdu na start. Nakonec jsem do toho šel, neb je to jednou za rok a i přes virózu jsem zaběhl pro mne slušný čas. Odpoledne jsem využil krásného počasí a vyrazil na báječný vyhlídkový let nad náchodskem, koukli jsme i do Orlických hor, kde už byl na hřebenech vidět sníh a večer jsem vyrazil na Chinaski do Jilemnice. Společně s pátečním večerním a nedělním odpoledním hokejovým zápasem to byl skutečně vcelku náročný víkend..Ale i s virózou to klaplo.“ Výsledky běh Mix fotek sobota Video Szklarska Poreba ZDE Další videa ze Szklarske ZDE 16. 10. 2011 - Trénink s Martinem a po obědě Evo šlo do Světa.. ,, Ráno jsme vyrazili trénovat s Martinem Matějíčkem, což bylo super a odpoledne si pro můj letošní vítězný stroj přijel nový majitel, kterým není nikdo jiný než můj kamarád a veliký borec - showman Petr Kraus. Těšíme se na společný practise!!..“ 15. 10. 2011 - Cussons cup - Wroclaw - ,, Tečka na sezonu 2011 v podobě vítězství..“ ,, Posledním závodem na motorce v letošním roce byl můj domácí závod ve Wroclawi, pojmenovaný po jednom ze sponzorů našeho klubu, společnosti Cussons. Závod se jel na pěkné trati přímo ve Wroclawi, počasí až na zimu přálo, takže si nebylo na co stěžovat. I v tomto závodě se mi podařilo vyhrát a tak jsem v letošním roce zůstal na území Polska neporažen. Byla to důstojná tečka za letošní trialovou sezonou..“ Výsledky a video ZDE Fotky ZDE 8. 10. 2011 - Nova Author Cup - ,, Peklo!!“ ,, Nova Author Cup. Po loňském ročníku, kdy jsme jeli za sluníčka to znělo moc hezky. Co se ale dělo letos, to byl mazec. V pátek jsem se s kamarády sešel v Tanvaldu na kotlině a přemýšleli jsme, co nás asi čeká. No nic říkáme si, budeme bojovat. Ráno vstáváme, 5 stupňů nad nulou a prší. Jedeme na start, teplota klesá a leje jako z konve. Asi na 20 km závodu přišla průtrž mračen, to se později změnilo v déšť se sněhem, mrznoucí déšť a sněžení. K tomu mlha a teplota na nule, zkrátka bezva sobota! Asi na 35 km jsem už nemohl šlapat jak jsem měl zmrzlé klouby na nohou, o prstech na ruce škoda mluvit. Tak jsem zastavil a asi 100 metrů šel pěšky, abych naučil na kost promrzlé nohy zase fungovat. Do cíle jsem dojel a to už samo o sobě bylo asi i vítězství, nakonec čas pod 3 hodiny taky nebyl zas tak špatný, když si vezmu, že to zase bylo místo 63km asi 65km, tak jako asi každý rok. A nutno i dodat, že jak jsem sledoval v cíli promrzlé soupeře, tak mnoho jich s tou zimou na tom bylo ještě hůř. Takže bezva zážitek, díky kluci z Děčína a za rok zase!! Respect!! “ 1. - 2. 10. 2011 - Mistrovství Polska - Szklarska Poreba - ,, Mistrz Polski 2011 - 10 startů, 10 vítězství..“ ,, Poslední závod letošní polského šampionátu se jel v nádherném prostředí Szklarské Poreby, která je asi 10km od českých hranic, čehož využilo i několik českých trialistů, kteří se přijeli svézt. Počasí bylo celý víkend nádherné a trať rozumná, takže kdo dorazil, nelitoval. Mne se od první sekce jelo perfektně a i přes lehkou bolest nohou, neboť ty předchozí dny na kole to bylo trochu znát, jsem jel dobře. První den jsem vyhrál s třinácti body před skvěle jedoucím Martinem Matějíčkem a Mistrem Polska za rok 2010 Gabryszem Marcinowem. Vyhrát se mi podařilo i v neděli, měl jsem za celý závod 4 body, když druhé kolo jsem jel za nula. Druhý dojel Honza Balaš a třetí Martin Matějíček. Gabrysz měl v neděli na 6. úseků pád a soutěž kvůli zranění nedojel.. Druhé a třetí kolo si nechal naštípat. Díky těmto dvěma závodům jsem se stal pro letošní rok Mistrem Polska a to s maximálním počtem bodů, kdy jsem v deseti závodech desetkrát vyhrál. Děkuji všem za pomoc a i tento titul patří všem, kteří mi celou sezonu pomáhali.. tátovi, Spartě Wroclaw a i zesnulému Robertovi Borowczykovi.. Fotky ZDE Výsledky ZDE Článek na PZM ZDE BetaPolska ZDE 28. - 30. 9. 2011 - Na kole v Krkonoších - ,, Příjemný relax“ ,, Před závodem ve Szklarské Porebě jsme využili krásného počasí a 3 dny jezdili na kolech v okolí Harrachova. Počasí bylo skutečně nádherné a tak to nemělo chybu..“ 18. 9. 2011 - TDN 2011 - Itálie Tolmezzo - ,, Má medailová sbírka je kompletní..“ ,, Letošní MS družstev se jelo v italském Tolmezzu. Celý týden jsme trénovali na suchu, aby se v neděli ráno před startem strhla totální apokalypsa, kdy jsme během přejezdu z paddocku na start promokli na kost. Vzhledem k výsledkům z posledních let jsme do závodu vstupovali jako favorité na medaile a tomu jsme dostáli. Po zlatu a stříbrech jsme letos brali bronz. Vyhrálo Německo a druhé bylo Švédsko. Ano, měli jsme na to zajet lépe, ale nutno asi přiznat, že asi ani jeden z našeho družstva nepředvedl svůj vrcholný výkon. Výsledek však i přesto beru jako úspěch, neboť dokud to cinká, je to dobrý. Myslím, že je na čem pracovat, je na čem stavět a každý z nás ze sebe dokáže dostat více a ještě se v budoucnu o to zlato pokusit zabojovat. Dřeli jsme, ale prostě to letos asi výše nešlo. I tak však děkuji všem, kteří se podíleli na letošním bronzu..“ 12. - 13. 9. 2011 - Na kole v Zell am See ,, Z Březové jsme se vydali hned směr jih - MS družstev v Itálii a cestou se na pár dní zastavili v Zell am See..“ 10. - 11. 9. 2011 - MČR v Březové - ,, Tečka za letošní českou sezonou..“ ,, Poslední závod letošního seriálu MČR se jel v Březové u Sokolova, kde jsem získával medaile již v minulosti, to však ještě v dobách cyklotrialu. Trať byla pěkná, jen v sobotu jsem se asi špatně vyspal, neboť se mi zdál i přejezd přes kbelík nebezpečný, nebyl jsem v pohodě a jel jsem prostě mizerně. Po sobotním špatném výkonu jsem si však alespoň částečně spravil chuť v neděli, kdy se mi jelo o mnoho lépe a i bodově jsem se dokázal výrazně zlepšit. Dojel jsem dvakrát druhý, po oba dny vyhrál Martin Křoustek a třetí dojel Jan Balaš. V konečném pořadí letošního MČR mi tedy i přes absenci ve 4 soutěžích patří solidní třetí místo. Celkovým vítězem je Martin Křoustek a druhý Martin Matějíček.“ 30. 8. - 4. 9. 2011 - S Buellem v Alpách - ,, Naprostá fantazie..“ ,, Kvůli závodnímu vytížení v letošním roce jsem na Buellu skoro nikde nebyl, takže jsem si řekl, že tento volný víkend po ME v Tanvaldu bude patřit jen mne a tomu černýmu hřebci v mojí garáži. Cíl cesty byl vzhledem k délce 6-ti dnů jasný, budou to Alpy. Takže jsem v počtu tří motorek vyrazili v úterý ráno směr Rozvadov, na Mnichov a Salzburg, kde jsme tzv. na divočáka ( v přírodě ) přespali. Ráno jsme přes Kitzbuhel, Grossglockner a Staller Sattel dojeli do Anterselvy, kde jsme spali v kempu. Bezva kemp a bezva hospůdka s vynikající italskou kávou. Čtvrtek byl ve znamení pizzy v Cortině a ježdění v průsmycích Dolomit. Spali jsme na divočáka pod Penersjochem, kdy na nás ráno vlítnul zemědělec. Nervózní byl jak cyp, jak říkal Jenda, asi nedostal dotace. Tak jsme se rychle sbalili a snídali za Penersjochem až na passo Giovo. Sluníčko, vynikající kávička, prostě pohoda. Dole ve St. Leonhardu byl sraz vozidel značky Lamborghini, tak jsme pokoukali a frčeli na Stelvio. Na Stelviu jsem potkal velikou bandu Buelláků, co jeli z evropského srazu ve Švýcarsku.Dali jsme řeč a následoval oběd v podobě pizzy u Livigna, dále jsme jeli přes Berninu, St.Moritz, Malojapass, Chiavenu a Splugenpass do kempu ve Splugenu, kde jsme ( někteří s již skoro ukroucenýma rukama ;-)) spali. Sobota byla pohodová, Julierpass, koupání v ledovém jezeře u St.Moritze, Albulapass, Davos, Zernez a po nákupu v bezcelní zóně Samnaum jsme večer usínali v kempu u Landecku. Neděle byla dnem přesunu domů, u Imstu jsme si pouze dali poslední kopec a to Hahntenjoch. Poté již jen přes GaPa , Mnichov a Rozvadov domů, kam jsme dorazili kolem 8 hodiny večer. Výlet to byl fantastický, najeli jsme cca 2 800km, pršelo nám pouze asi 10 minut v Cortině, jinak modré nebe, poloprázdné silnice ( ve srovnání s hlavní sezonou ) a teplíčko. Celý výlet neměl absolutně chybu a já děkuji všem, co v tom jeli se mnou..;-)“ 28. 8. 2011 - ME Tanvald - ,, Den blbec, na vítězství to však stačilo..“ ,, O víkendu jsme závodili opět v Tanvaldu, tentokrát jsme tu jeli Mistrovství Evropy. Celý týden okupovalo ČR tropické teplo, v sobotu však přišlo slibované ochlazení a déšť. Při prohlídce jsem si úseky pochvaloval, sobotní déšť to však řádně přitížil. Do závodu jsem startoval pár minut po deváté hodině a až do úseku číslo sedm se mi jelo dobře a dařilo se mi. Pětka na sedmičce mne však z pohody dokonale rozhodila a já začal kazit co jsem mohl. Dělal jsem nesmyslné chyby, nedokázal jsem se soustředit na jízdu a po prvním kole jsem měl chuť to zabalit, neboť skutečně to byla hrůza. Řekl jsem si však, že balit to nebudu a závod i v tomto ,, dni blbec“ dojedu, znáte ty dny kdy se pokazí na co sáhnete. Některé úseky jsem ve druhém kole dokázal projet lépe než-li v prvním, některé však zase řádně pokazit. Většinou to těžké jsem projel, ale chyboval jsem na lehkých věcech. Označil bych tento závod jako svůj nejhorší závod roku, nešlo mi skutečně nic. Závod jsem však dokončil a i po špatném výkonu jsem dokázal zvítězit před Pavlem Balašem. Výsledek tedy super, ke spokojenosti z výkonu jsem však měl daleko.“ 20. 8. 2011 - MČR Tanvald - Mistři ČR 2011 !! - ,, To je nejvíc.. :-D“ ,, Po roce jsme opět jeli do Tanvaldu k závodu družstev. Páteční večer před závodem jsem si osobně sice představoval jinak, než že budu od rodičů z garáží do noci vyhánět po průtrži mračen vodu s bahnem, ale s tím se nedalo nic moc dělat. Pozdě v noci jsem naložil motorku, šel lehnout a ráno vyrazil směr Tanvald. Vítězná sestava se nemění, navíc když je to parta přátel, takže jsem jel v družstvu opět s Jirkou Šmídlem a Milošem Pospíšilem. Ostatní družstva, hlavně družstvo vloni druhého Martina Křoustka, posílila, takže se dala čekat vyrovnaná bitva a tedy těžká obhajoba. Taktika však byla zvolena jasně, já porazím Martina, Jirka Davida Fabiána a Miloš Honzu Ungera a to by v tom byl čert, abychom neměli v kapse titul. Trať byla pro mne osobně postavena rozumně, nechybělo hodně těžkých výskoků a technických pasáží. V prvním kole jsem udělal dvě menší chyby a přivezl 3 body. Martin Křoustek přivezl bodů 7 a Pavel Balaš z dalšího družstva jich přivezl 18. Druhé kolo se mi stejně jako Martinovi podařilo jet za nulu a ve třetím jsem si pouze jednou šlápl na posledním úseku. Opět se mi tedy podařilo porazit Martina a rozkaz porazit ho jsem tedy splnil. Taktéž perfektně se povedl závod Milošovi Pospíšilovi, který porazil Honzu Ungera rozdílem osmnácti bodů. Pak si tedy již jen zbývalo ohlídat Jirku Šmídla a jeho boj s Davidem Fabianem a o titul jsme nemohli přijít. Po dojetí do cíle jsem jel za Jirkou, který v tu chvíli bojoval na pátém úseku, informoval ho o dostatečném náskoku a tím pádem mohl jet již v klidu. Závod dojel naprosto v pohodě a naše družstvo vyhrálo s bezpečným náskokem jedenácti bodů. Druhé tedy skončilo družstvo Martina Křoustka a třetí team Pavla Balaše ve složení Pepa Šůra a Marek Roštejnský. Závod se nám tedy perfektně vydařil a mne mohl po závodě těšit, kromě vítězství v individuálním pořadí i zisk dalšího titulu Mistra ČR v družstvech. Moc děkuji Milošovi a Jirkovi za spolupráci a krásný den. Krásný den důstojně zakončený večerním posezením..“ 13. - 14. 8. 2011 - MČR Kyselka - ,, Super zábavná bitva..“ ,, V Kyselce se jel předposlední závod letošního seriálu MČR. V noci na sobotu vcelku silně pršelo, takže se čekala bitva na bahně. První kolo v sobotu jsem zahájil špatně a to pětkou zrovna na jedničce. V ostatních sekcích jsem se však už solidně rozjel a kde ostatní soupeři padali, tak mne se dařilo a tím jsem si již v prvním kole získal slušný náskok. Trať však vcelku rychle osychala, tím pádem byla sjízdnější a to mi moc nevyhovovalo, neboť už nebylo kde najíždět na soupeře další body. Naštěstí jsem díky náskoku z prvního kola mohl dvě zbývající kola svou první pozici již jen kontrolovat, což se mi dařilo a vyhrál jsem. Druhý dojel Martin Křoustek a třetí Pavel Balaš. Na neděli se trať nezměnila, takže se vepředu jelo na pár bodů. Martin Křoustek zajel perfektně první kolo, druhé však trochu pokazil a tak před třetím kolem byl mezi námi rozdíl 2 body. Martin si však svůj náskok ohlídal a vyhrál. Já dojel druhý, třetí dojel opět Pavel Balaš. Již před závodem jsem tušil, že pokud se trať nepřitíží, tak bude těžké též vzhledem k osychající trati dosáhnout na vítězství. Martin si však vítězství v neděli zasloužil.“ 6. - 7. 8. 2011 - Mistrovství Polska - Nowy Targ - ,, Mise splněna - Sparta a já máme titul Mistra Polska“ ,, První víkend v srpnu jsme vyrazili na předposlední závod letošního seriálu Mistrovství Polska a to do Nowého Targu. Již předem jsem očekával velmi obtížné podmínky, neboť se jedná o domácí závod v podstatě celé polské špičky, vždyť prvních 5 z loňského šampionátu je z Nowého Targu a v místě závodu pravidelně trénují. Po celý víkend panovalo pěkné počasí, hlavně v neděli se jel závod za velikého tepla a sluníčka. Jak už je však v Polsku zvykem, i když je krásné počasí tak motorku člověk domů veze jako kouli bahna, neboť se to většinou jezdí v lokalitách, kde je pořádné bahno vždy. A ani Targ nebyl jiný, závod se jel na hodně dlouhé okruhu a každý úsek, kromě posledního umělého byl v bahnitém potoce. Opět mne překvapilo co se i za těchto podmínek přišlo podívat diváků, stráně u některých úseků byli přímo v obležení nadšeně fandících fanoušků. Mne se v sobotu již od začátku dařilo vyjíždět slušný náskok, který jsem si udržel až do cíle a vyhrál. Druhý skončil Michal Lukasczyk a třetí loňský Mistr Gabrys Marcinow. Do neděle jsem tedy vstupoval s vědomím, že vítězství by mi již mělo teoreticky zajistit titul Mistra Polska a svůj domácí závod, který se jede v říjnu ve Szklárské Porebě bych již mohl jet tedy v klidu. Takže v neděli bylo zase o co jet, navíc po sobotním výsledku došlo ke vzájemnému hlídání se ostatních jezdců jejich doprovody, takže o hádky a vyhrocené situace nebyla vůbec nouze. Trať oproti sobotě doznala změn, navíc se bahno hodně natahalo na kameny a tak některé úseky bylo obtížné zdolat. V prvním kole jsem chytil dvě pětky, ale i tak jsem měl před ostatními nějaký náskok. Druhé a třetí kolo se mi už vydařilo lépe, i když ani v nich jsem se nevyvaroval několika chyb a dojel jsem si tak pro vítězství i v neděli. Toto vítězství by mi tedy mělo stačit k titulu Mistra Polska, neboť nám již zbývají pouze dva závody, kdy jeden se škrtá a můj náskok na druhého Gabryse je 22 bodů. Takže na závěr snad mohu pouze dodat, mise splněna, titul je doma!!“ Výsledky sobota Výsledky neděle Průběžné pořadí Fotky ZDE Článek a fotky - Sporthale Článek BetaPolska 16. - 17. 7. 2011 - MČR Bochov - ,, Příjemný návrat do seriálu MČR…“ ,, Po delší době, kdy jsem ve dvou závodech MČR absentoval, z důvodu závodů v Mistrovství Polska jsem startoval v závodě MČR a to v Bochově u Karlových Varů. Pořadatel zde postavil pěknou, ale zrádnou trať, připravil bezvadné zázemí pro závodníky a zajistil zde vše potřebné i pro diváky. Vzhledem ke kalendáři MČR, který se letos bohužel kryje hodně s polským šampionátem už jaksi nemohu pomýšlet na bitvu o titul, ale start v MČR je pro mne samozřejmost a povinnost. Sobotní závod se mi vcelku vydařil, kromě jedné sporné pětky za couvání jsem příliš nechyboval a s náskokem vyhrál. Druhý dojel Martin Křoustek a třetí Martin Matějíček. V neděli jsem na závěru druhého kola, kdy jsem kontroloval vítězství udělal nesmyslnou chybu na úseku číslo devět, následoval pád do potoka a museli jsme opravovat motocykl. Po opravě mi motorka neseděla tak, jak bych si představoval a tak jsem třetí kolo již bral jako kontrolu druhého místa. K mému překvapení ve třetím kole chyboval Martin Křoustek, v cíli jsme tak měli stejně bodů a rozhodnout musel větší počet nul. Těch měl Martin více a já tedy skončil druhý. Třetí dojel Martin Matějíček a rázně si zřejmě řekl o nominaci na letošní MS družstev. Já se díky víkendu v Bochově dostal na průběžné třetí místo v MČR. Celý víkend se vydařil a já mohl po návratu do Náchoda okamžitě vyrazit na snad zaslouženou dovolenou..“ Výsledky ZDE Foto TrialRicany ZDE Video CT ZDE Článek Moto-Racing ZDE 9. 7. 2011 - Vrchlabí Špindl tour MTB—52km - ,, Pěkný závod v krásném prostředí Krkonoš..“ ,, Na tento závod jsem se již dlouho těšil, neboť na závod, který vede středem Krkonoš se snad ani nelze netěšit. Start byl ve Vrchlabí na náměstí, v sobotu ve 12hod za tropických teplot. Hned po startu čekal na všechny výjezd na vrch Žalý, celkem asi 11km do kopce. Trať dále vedla do Špindlu, tam se stočila směrem na Černou horu a Lánov, odkud se už jelo na plný plyn do Vrchlabí na letiště, kde byl cíl. Mne se startu nejelo moc dobře, do půlky prvního kopce jsem se dost trápil. Postupně jsem se však rozjel, polem postupoval vpřed a v cíli jsem byl s výsledkem spokojen. Byla to dobrá příprava na další víkend, kdy se jelo MČR v Bochově..“ 5. 7. 2011 - ,, Poslední rozloučení s Robertem Borowczykem..“ ,, V úterý mne potkala jedna z těch nepříjemných věcí, které člověka mohou v životě potkat, jel jsem do Wroclawi na pohřeb, na pohřeb Roberta Borowczyka. Na poslední rozloučení s ním přišlo mnoho lidí, to vše svědčí o tom, kolik toho pro polský motocyklový sport a klub Sparta Wroclaw udělal. Robert byl fajn člověk, který bohužel zemřel mladý. Nyní už nezávodím v polském šampionátu pouze za Spartu, ale i za Roberta.. Děkuju moc Boro..“ 2. - 3. 7. 2011 - Mistrovství Polska Ochotnica Gorna - ,, Bahno, bahno, bahno.“ ,, Další závod Mistrovství Polska se jel u Nového Targu, ve vesnici Ochotnica. Na závod jsem dorazil v pátek pozdě v noci a vzhledem k dešti, který dle informací skrápěl místní region celý týden bylo jasné, že náš čeká těžký víkend. Závod nezačal dobře pro Gas Gas Polska, neboť před závodem se teamová dodávka zřítila při otáčení na parkovišti u startu do hluboké strže a posádka si zachránila život na poslední chvíli výskokem z jedoucího auta. Aby toho pro Gas Gas Polska nebylo málo, tak se při závodě zranil jejich mladý jezdec a odcestoval do nemocnice. V sobotu téměř celý závod a v neděli celý závod pořádně pršelo, takže se to jelo na bahně. Sobota začala klasickým scénářem, první kolo jsem se rozjížděl pomalu a než jsem se stačil probudit, tak jsem v půlce kola ztrácel několik bodů na polského Mistra Gabryse Marcinowa. Ke konci kola přišlo mé zlepšení, zatímco Gabrys udělal několik chyb a díky tomu jsem si již v prvním kole udělal malý náskok. V dalších kolech jsem se již zlepšoval a náskok udržel až do cíle. Takže v sobotu jsem vyhrál. V neděli to však bylo naopak, první kolo jsem zajel skvěle ale další kola, avšak i vlivem totální průtrže mračen a nesjízdností několika úseků jsem si již zhoršoval. Obtížné a kluzké to však bylo pro všechny, takže i v neděli se mi podařilo solidní náskok z prvního kola udržet a zvítězit. Před vyhlášením se držela minuta ticha za Roberta a symbolicky se s ním trialisté rozloučili nastartováním motorek..“ Výsledky sobota Výsledky neděle Fotky ZDE 28. 6. 2011 - ,, Zemřel Robert Borowczyk..“ ,, V neděli 26.6. zemřel trialista, komentátor, můj kamarád, muž kterého v Polsku nazývali mým manažerem, skvělý kluk a člověk, s kterým jsme dávali dohromady můj letošní start v Mistrovství Polska, Robert Borowczyk. Bylo mu 43 let. Měli jsme spoustu společných cílů a plánů, kterých však již nedosáhneme společně. Bude nám všem moc chybět…“ Poslední fotka s Robertem...( na fotce vlevo) Zpráva Sparty Wroclaw 14. 6. 2011 - Den s Václavem Fejfarem ve Štikovské rokli - ,, Fajn zážitek“ ,, V úterý jsem využil nabídky našeho partnera, který nám nabídl prožít den ve Štikovské rokli s našim špičkovým autokrosařem Václavem Fejfarem. Z této akce mám pár fotek..“ 11. - 12. 6. 2011 - Mistrovství Polska, Bytom - ,, Dvě vítězství do polského šampionátu..“ ,, Bytom, tak tam jsem taky nikdy nebyl, chtělo by se říci. Je to ale pravda. Další závod v Mistrovství Polska se jel ve městě Bytom, přímo v místním sportovním centru Dolomity. Trať byla postavena na krátkém okruhu, s několika technickými úseky, které stavitel trati doplnil o několik úseků s výjezdy. Největší problém byl hlavně první den na úseku devět, který jsem sice jako jediný zdolal, ale díky vjetí do zelených šipek kousek před cílem jsem dostal 5 bodů. Naštěstí další pětku jsem již nedostal a tak jsem první den vyhrál. Na sobotu se trať upravila, přitížila, takže bylo v prvním kole o čem přemýšlet a hledat stopu. Díky dobrému prvnímu kolu jsem se však ujal vedení a najel si i nějaký náskok, který jsem již udržel až do cíle. Domů jsem si tedy přivezl dvě výhry..“ Výsledky sobota ZDE Výsledky neděle ZDE Fotky ZDE Fotky Betapolska ZDE 4. 6. 2011 - MTB Jestřebí hory - ,, Pěkný závod“.. ,, Původně jsem sice plánoval v tomto závodě startovat na nejdelší trase 93 km, ale vzhledem ke kolu, které jsem měl asi týden jsem si řekl, že optimálním testem bude kratší trasa, tedy 54km. Závod se jel ze velikého tepla, s hodně kopcovitým profilem trati, takže jsem si, myslím že nejen já, vcelku máknul. Příjemnou tečkou sobotního závodu bylo setkání s Jirkou Rathouským v depu a účast v soutěži Pepy Dresslera, kdy úkolem bylo přejet postavený úsek. Škoda jen, že všichni kamarádi už se závoděním na kole z různých důvodů sekli, zůstal jsem tedy v tom sám. To mne však nemůže zastavit, já stále chci na sobě pracovat..;-)“ 28. - 29. 5. 2011 - Mistrovství Polska - Vítězný double… Sparta jede! ,, V pátek jsem vyrazil na první závod polského Mistrovství a to do Krzeszowic u Krakowa. Na závodiště jsem přijel kolem šesté hodiny večer, kde na mne již čekal manažer mého klubu Sparty Wroclaw. Po zaparkování karavanu jsme spolu vyrazili na technickou a administrativní přejímku, abychom se vyhnuli sobotnímu návalu ( přihlášeno bylo cca 100 jezdců ) a také abychom mohli v sobotu déle spát. Vše proběhlo vzorně a já šel chvíli před půlnocí spát. Ráno ve 3 hodiny mne vzbudil nějaký hluk a když jsem vykoukl z karavanu tak jsem zjistil, že přijela nějaká firma montovat zrovna vedle nás obrovské podium. Táta na ně vlítnul, ale nebylo to nic platné, museli to prý mít v 8h ráno postavené. Takže jsem celou noc probděl, do toho celou noc pršelo, takže jsem správně tušil, že nás čekají galeje. A čekali. Bahno, bahno, bahno, těžké a některé skutečně nosící úseky, do toho déšť, prostě super závod. Trať byla skutečně postavena na sucho, ale v Polsku nikdo neprotestuje, takže žádná přestavba se nekonala. Nelíbí se ti trať? Vzdej to a jdi si dát do stánku pivko a klobásu. Obtížnost trati byla skutečně dost vysoká, hlavně s ohledem na počasí. Celé druhé kolo nás provázela průtrž mračen, tohle kolo jsem však zajel dobře a vyjel si náskok, který jsem již v sobotu ohlídal. V sobotu jsem tedy vyhrál před polským šampiónem, Gabrielem Marcinowem. Třetí dojel Konrad Legutko. Po závodě jsem se najedl a šel lehnout. Zaprvé jsme musel dospat předchozí noc, zadruhé venku pořád pršelo a za třetí jsem toho měl docela plné zuby. V neděli ráno nás probudilo sluníčko a já tušil, že to je asi ta nejhorší možná varianta, kdy se bahno natahá na kameny a bude to jak na ledě. Stavitel trati na základě rozhodnutí ředitele trati asi 3 úseky otočil, zbytek se i přes těžkou sobotu neměnil, někde ještě dokonce přitížilo. Výsledkem toho bylo, že 4 úseky byly sjízdné za nula a zbývajících 6 úseků bylo spíše tahacích, za trojku. Již od začátku jsem měl problémy si na této trati najet náskok, takže se bojovalo a taktizovalo naplno. Skvělé počasí přilákalo spoustu diváků a ty fandili jako o život. Super atmosféra, super zázemí, super organizace, moderátor, pro dětí atrakce, pro dospělé naživo 3 kapely, všude spousta stánků s občerstvením tak má vypadat šampionát. Prostě polský organizátor nedělá rozdíl zda pořádá MS nebo polský šampionát. Dělá to naplno. Musím se přiznat, že tolik pádů kolik jsem viděl v neděli napříč všemi kategoriemi, to jsem asi ještě neviděl. Mne se postupně začínalo dařit a nakonec jsem i v neděli vyhrál. Po velikém vyhlášení si prvních deset v kategorii A vyzvedlo u pořadatele finanční odměny a vyrazili k domovu. A s jakými pocity jsem vyrazil domů já? S těmi nejlepšími. Dát letos přednost Polsku byla jednoznačně skvělá volba, neboť Krzeszowice 2011 byli ukázkou, jak má pořádný závod vypadat. Super víkend, super atmosféra, super trénink, super zážitky, super zkušenost, super klub Sparta Wroclaw. A že se mi vůbec nelíbila trať? I takové jsou občas závody. Takže za 14 dní směr Bytom… Good job!! ;-) “ Výsledky sobota ZDE Výsledky neděle ZDE Fotky ZDE Komentář Betapolska ZDE 26. 5. 2011 - Nový stroj, nová motivace, nové výzvy… ,, Tak dnes jsem si vyzvedl svůj nový bike. Dlouho jsme vybíral, jediné v čem jsem měl jasno bylo to, že chci devětadvácítku. Nakonec jsem zvolil Scott Scale 29 a musím přiznat, že dle prvních dojmů jsme vybral více než dobře..“ 21. 5. 2011 - Olomoucká 50 - MTB - ,, Dobrý návrat do sedla..“ ,, Po návratu z Kramolína mne hned v úterý skolila nějaká silná viróza, takže z plánovaného startu na MTB závodu kolem Pardubic, následující neděli sešlo a já byl nucen vysadit a odpočívat. Hned další víkend byla v plánu Olomoucká padesátka a i když jsem ještě nebyl úplně fit, řekl jsem si, že mám týden do závodů v Polsku a nemohu už ležet. Takže jsme v sobotu ráno vyrazili s Pepou a tátou směr Olomouc. Dlouhý závod, který nám odstartoval Zdeněk Štybar měřil cca 51km a byl to vcelku rychlý závod s několika brody, kde spousta diváků čekala na koupající se jezdce. Mne se od začátku i přes dýchací problémy díky ucpanému nosu jelo vcelku dobře, svižně a již od startu jsem postupoval vpřed. V cíli z toho byl slušný čas kolem 2,5h, asi 12 minut před kamarádem Pepou. Oba jsme si závod užili a já už se těšil na nové kolo, které mělo být každým dnem k převzetí..“ 7. - 8. 5. 2011 - MČR Kramolín - ,, Dobrý vstup do sezony..“ ,, První závod letošního seriálu MČR se jel v Kramolíně u Nepomuku. Trať byla postavena sice spíše lehčí, ale jednalo se zaprvé o první závod letošního seriálu MČR a zadruhé je třeba, aby se svezli všichni účastníci elitní kategorie. Po dvou letech absence se na závodní dráhu vrátil Petr Mašek, který startuje v teamu Ossa. Tento team jde do toho skutečně s chutí o čem svědčí osobní účast teamového inženýra, teamového managera a PR manažera na tomto závodě. Dle předpovědi nás čekal slunečný víkend tudíž se bylo na co těšit. V sobotním závodě jsem vlastně udělal pouze dvě menší chyby, které však stačili k tomu, abych dojel na druhém místě. Nejdříve jsem si šlápl v prvním kole na páté sekci a ve druhém jsem si šlápl na trojce. Martin Křoustek jel bezchybně a vyhrál. Za mnou skončil se svou Ossou rytíř ze Struhařova, Petr Mašek. V sobotu tedy vyhrál Martin Křoustek s nulou, já byl druhý se dvěma body a třetí Petr Mašek se třinácti body. Stavitel trati na druhý den tedy na základě výsledků z prvního dne přitížil, což asi všichni ocenili.Jak v sobotu tak v neděli se mi jelo opravdu dobře, jediný problém se vyskytl v půlce druhého kola v neděli, kdy mi přestala fungovat Beta. S pomocí Pavla Balaše se nám však podařilo problém nalézt a já tedy mohl závod dojet. Nakonec to dopadlo skvěle a to tak, že jsem si v neděli nešlápl ani jednou a tedy vyhrál. Druhý dojel Martin Křoustek se šesti body a třetí Petr Mašek s devatenácti body. Za fotky děkuji panu Jiranovi, Olmrovi a Buriánkovi..“ Fotky ZDE Výsledky ZDE Záznam ČT ZDE ( trial je od cca od 17min a 20 sec. ) 30. 4. 2011 - MTB závod Kola pro život - Trans Brdy - ,, Neskutečná smůla..“ ,, Týden po Ratibořickém maratonu jsme v sobotu ráno s Pepou Mackem skočili do auta a jeli směr první závod seriálu Kola pro život, Trans Brdy. Start byl v Letech u Prahy a dlouhá trať, kterou jsme absolvovali měla asi 57km. Jednalo se opět o technickou trať, ale mne se tady lepila smůla na paty. Hned v prvním stoupání po startu jsem postupoval hodně vpřed, abych asi na sedmém kilometru prorazil ve sjezdu duši a následovalo veliké zdržení v podobě výměny duše. Po výměně jsem začal postupně ztrátu dotahovat abych ve sjezdu na 21km prorazil pro změnu předek. Stalo se to díky pomalému závodníkovi přede mnou, který na poslední chvíli mi vjel do stopy a já musel skočit mimo trať mezi kameny. Naštěstí tato oprava proběhla vcelku rychle ( neměl jsem už duši tak jsem lepil ) a já byl asi po 15 minutách zpět v sedle. Asi po půl hodině přišla pro mne spása z nebe, průtrž mračen. Tato průtrž udělala z lesních sjezdů a technických pasáží obtížnou cyklotrialovou trať, kde téměř všichni kola vodili a já díky tomu předjížděl závodníky po desítkách. Na cca 36km jsem předjel kamaráda Pepu, který se na bahínku necítil úplně fajn. Cítil jsem se senzačně a můj cyklotrialový um ocenili i pořadatelé u trati, kteří mi při překonání překážek a brodů, kde všichni strkali a já skákal párkrát i tleskali. V totální euforii a pohodě jsem letěl do cíle, abych asi 5km před cílem podruhé při jednom přeskoku potoka prorazil zadní kolo. V tu chvíli šlo vzteky kolo málem do křoví. Už jsem neměl ani lepení, ani duši, takže jsem se rozhodl dojít do cíle po svých. Asi po kilometru mi kolemjedoucí závodník hodil svou duši se slovy, že jsem borec jak jsem je tam všechny ve sjezdu předjel a já se tedy vrhl na opravu. Kolo byla koule bahna, ale po chvíli jsem na kole našel pumpičku a po nafouknutí jsem již pohodově dojel do cíle. Pepa dorazil asi 4 minuty za mnou. Skvělý závod, ale kopec smůly. Co dál? Bojovat! Třeba hned na Olomoucké padesátce za 14 dní..“ 24. 4. 2011 - MTB Maraton Úpice 48km - ,, Perfekt day..“ ,, V neděli jsem startoval v závodě horských kol a to v Ratibořickém maratonu. Jel jsem nejdelší trať, 48km a k mému překvapení se jednalo vcelku o obtížnou a technickou trať. Závod jsem absolvoval s kamarádem Pepou Mackem ( za což mu děkuji ) a s tratí se statečně poprala i Míša Chadimová, která si vzhledem k obtížnosti trati, lesním pasážím a své slabé přípravě zaslouží obdiv, že závod hrdě dokončila. Náš čas s Pepou byl kolem 2 hodin, což byl čas asi vcelku očekávaný..“ 16. 4. 2011 - Wroclawski rajd - ,, Účast na mé domácí soutěži byla povinností... “ ,, Tak a je to tady. Po několika měsících, emailech a debatách se vše stalo skutečností. V minulých letech jsem se vždy na konci sezony zúčastnil závodu ve Szklarské Porebě a koncem loňského roku se na mne obrátil polský klub Sparta Wroclaw, zda bych nechtěl za ně startovat v celém seriálu. Bydlím asi 2 km od polských hranic a i když se čtyři závody z pěti, které se v rámci letošního seriálu Mistrovství Polska, jedou kolem Krakowa, což není úplně co bych kamenem dohodil, řekl jsem nakonec, že to beru. Mám rád nové výzvy, většina závodů se jede v lokalitách v kterých jsem nikdy nejel, dále celý klub Sparta na mne udělal svým zápalem pro trial skvělý dojem, dále pro Betu, která v nejvyšší kategorii v Polsku absentovala to bude skvělá možnost ukázat co umí a přiznávám, že i z hlediska finančního je to zajímavé. Letošní rok budu tedy startovat v polském Mistrovství za Spartu Wroclaw, v závodech MČR pojedu dále za SVOFE trial team. O tomto víkendu jsem tedy startoval ve svém domácím závodě ve Wroclawi na Wroclawském rajdu. Tento závod patří do seriálu Strefa, což je druhá polská trialová liga. Ano, v Polsku se skutečně jezdí kromě polského šampionátu i nižší soutěže. Trať byla přímo v centru Wroclawi perfektně připravena, diváku požehnaně a prý i díky mé předem slíbené účasti v tomto závodě se zde, kromě Gabriela Marcinowa, který již odcestoval do Itálie na ME, ukázala celá polská špička. Trať byla spíše lehčí, ale to nevadilo. Svůj domácí závod jsem tedy vyhrál a pomohl jsem mému novému klubu k vítězství v pořadí klubů. Celý závod, lidé kolem a vše na mne udělalo skvělý dojem a myslím, že se máme v mé letošní hodně nabité sezoně opravdu na co těšit. Takže tohle je sparta...“ 9. 4. 2011 - Běh Hejnovkou - ,, Pěkné dopoledne “ ,, Okolo náchodského zámku se již asi potřetí běžel tzv. běh Hejnovkou. Tento závod je započítáván do seriálu MČR v crosu a tomu odpovídalo i prořídlé startovní pole obsazené hlavně skutečnými závodními běžci. I tak jsem si více než 12 km dlouhou trať těžkým terénem užil, na cestu nám svítilo sluníčko a i čas pod jednu hodinu je pro mne, vzhledem k náročnosti trati, vcelku přijatelný. Tak zase za rok..“ 8. 4. 2011 - Exhibice pro Xindla X ,, V pátek koncertoval v nedalekém Hronově písničkář Xindl X a před jeho koncertem jsem na místním náměstí předvedl přítomným divákům malou show.. viz. článek a fotky na odkaz v novinách níže.“ 2. 4. 2011 - Pražský 1/2 Marathon - ,, Zkusíme to za rok..“ ,, Letos jsem se chtěl zúčastnit pražského 1/2 marathonu, bohužel mne pár dní před závodem přepadla chřipka a místo na běžeckou dráhu jsem šel do postele. Start na tomto závodě tedy neměl smysl a zkusím to za rok..“ 18. 3. 2011 - Stylově na motorce pro cenu nejlepšího sportovce okresu za rok 2010… ,, V pátek se vyhlašovala v náchodském Beránku anketa o nejúspěšnějšího sportovce našeho okresu za rok 2010. Moderátorem večera byl pan Šilhán a během večera vystoupila například Martina Pártlová. Já jsem byl nominován v kategorii jednotlivců a vyhrál jsem jak v této kategorii, kde hlasovali odborníci, ale i v absolutním zisku hlasů. V kategorii hvězda Deníku, kam hlasovali čtenáři Náchodského Deníku jsem skončil třetí..“ 6. 2. 2011 - Orlický maraton - Deštné v Orlických horách - ,, Teplo, veliké teplo..“ ,, Posledním závodem mé letošní běžecké sezony byl Orlický maraton. Přihlásil jsem se na sobotních 20km volně a 20km v neděli klasicky. Sobotní závod se běžel v teplotách okolo 5 stupňů. Špatně jsem se oblékl, navíc máza nestála taky za nic, takže pocit za závodu nebyl moc dobrý. Sice jsem ve stoupání hodně lidí předběhl, ale někteří mne zase předjeli zpět v závěrečném klesání. Vzhledem k teplotám vysoko nad nulou jsem nedělní závod vynechal a šel raději na kolo..“ 26. 1. - 30. 1. 2011 - lyžovačka na Kaprunu - ,, někdo chytá za Plzeň, někdo chytá bronz..“ :-) ,, Tak jsem vyrazili na Kaprun. Na začátku nás bylo pět, nakonec jsme však vyrazili ve slušném počtu, tedy devět skvělého lyžování chtivých lyžařů. Předpověď počasí slibovala skvělé podmínky, hodně sluníčka a žádné mraky. Já vzal tedy svoje Vito, do kterého jsme dali téměř všechny věci pro každého člena výpravy, hlavně lyže, prkna atd. a táta vezl ve svým céčku pouze 4 borce. Ubytování jsme měli vyřešené předem, neboť do tohoto penzionu jezdíme několikrát za rok, v zimě na lyže a v létě na motorkách, takže se zde cítíme skoro jako doma. Jel jsem já, táta, Míša, kamarádi Jirka Horčička, Ondra Matěna, Runar Haufen a Vojta Kopta a kamarádky Mirka Tlapáková s Luckou Svobodovou. Sestava luxusní, počasí nakonec vyšlo dle předpovědi tedy také naprosto luxusní v podobě nebe bez mráčků, na svahu pár lidí a perfektně upravené sjezdovky. Navíc brácha Jirky vychytal Plzni v době našeho výletu další vítězství, takže si nebylo co více přát. Celá akce se perfektně vydařila, nemělo to zkrátka chybu. Moc děkuji všem, kteří se na tomto výletu podíleli, byli jste super!!!“ 22. 1. - 23. 1. 2011 - Jilemnická 50 - ,, náročný víkend “ ,, Po Jizerské 50 jsem měl chuť na další závody na běžkách, takže jsem se rozhodl pro další závod Ski-Tour a to v Jilemnici. Kvůli počasí se závod nekonal v Jilemnici, ale na Benecku a profil této trati byl dost náročný. Hodně se stoupalo a po každém divokém stoupání následoval zase po chvilce divoký sjezd, abychom mohli hned zase do kopce. Chtěl jsem zkusit sobotní závod volným stylem a tak jsem v neděli nešel na 50km, ale pouze na 25. V sobotu jsem stál na startu vedle motorkáře Lukáše Peška, který evidentně je na běžkách vcelku často a třeba jeho máza byla v sobotu skvělá. Řekli jsme si, že bychom mohli jít spolu, bohužel mi však v prvním sjezdu ujel a jel jsem několik kilometrů bez něj. To se však změnilo v prvním stoupání, kde jsem ho asi v půli kopce dotáhl a vzhledem k jeho fyzické kondici, kdy na tom evidentně nebyl moc dobře jsem na něj nečekal a ujel mu. Párkrát jsem ho zahlédl po sjezdu, neboť lyže mu skutečně jeli naprosto fantasticky, ale do kopce se fyzicky trápil. V cíli byl za mnou asi 35 minut. Já dal na rady kamaráda, lyže jsem máznul pouze sjezdovým voskem, abych při závodě zjistil, že to nejede. Být v lese sám na výletu, tak bych asi nic neřešil, když jsem však do kopce předbíhal soupeře kvůli tomu, aby mne všichni hned ve sjezdu brutálně ujeli a ještě mi stihli říct, že mi to z kopce fakt nejede, byl jsem psychicky dost na dně. Bruslil jsem potom všude, ve sjezdu, na rovině dřel a měl chuť se na to i vykašlat. Nevzdal jsem to však a závod dokončil s časem kolem 1h50m. Čas se mi zdál asi tak nějak odpovídající, ale na trati jsem nechal skoro duši. Sobotním závodem jsem se tedy hlavně psychicky protrápil. V neděli jsem opět vyrazil na Benecko, tentokrát na 25km klasicky. Máza byla v neděli vcelku dobrá, ale asi v půli trati jsem si zkusil přimazat, neboť už to nestoupalo a to byla chyba. Po přimazání mi to totiž nestoupalo, ale už ani bůhvíjak nejelo z kopce. Ke konci trati jsem navíc cítil v rukou náročnou sobotu a nakonec jsem byl rád, že jsem se dostal do cíle. I tak to však byl pěkný víkend.. “ 16. 1. 2011 - Okolo Hradce Winter - ,, docela dřina..“ ,, Na víkend hlásila předpověď hezké počasí, takže do pedálů. Kamarád mi už někdy v prosinci řekl, že asi v půlce ledna se v Hradci Králové jede jeden cyklistický závod a že by to mohla být docela legrace. K nám se přidal další kamarád, abychom nakonec stejně zůstali jen dva. Pozéři pózují, závodníci závodí.. :-) Nám to však nevadilo a jeli jsme se s tím poprat. Délku trati si mohl každý zvolit dle svého přání a to buď jeden okruh v délce 20km nebo dva takže 40km. Naše volba byla jasná, 40km. Na začátku trati byl vcelku hluboký brod a i na zbývající části trati to byla vcelku dřina. Hodně bahna, jízda mezi stromy, divoké sjezdy atd. Od začátku se mi jelo vcelku dobře a po startu jsem postupoval hodně vpřed. Na začátku druhého okruhu jsem však začínal cítit, že to není nějak ono. Přeci jen toho bylo nejen za poslední týden vcelku dost, několik zápasů v hokeji, posilovny, Jizerská 50 a v sobotu jsme byli poprvé i na nové motorce. Z krize jsem se však vcelku rychle vyhrabal a ke konci závodu začal zase předjíždět závodníky, kteří mé krize využili a předjeli mne na počátku druhého kola. I tak jsem byl však s výkonem velmi spokojen a byl to super zážitek.“ 11. 1. 2011 - Nový závodní stroj je doma... ZDE 9. 1. 2011 - Jizerská 50 - ,, Klistry nebo klistýry, vždyť je to jedno.. :-) “ ,, Tak jsem si o víkendu splnil již dlouho plánovaný sen a vyrazil jsem na Jizerskou 50. Nejdříve bylo takových snílků jako já několik, ale jak se blížilo datum startu, tak pomalu odpadávali, abych nakonec zůstal úplně sám. Řekl jsem si, že já to vzdávat nebudu a prostě pojedu sám. Na běžky chodím už od dětství, je ale pravda, že tady u nás nejsou skoro stopy, takže musím dojíždět třeba do Orlických hor. To jde hlavně o víkendu a málokdy v týdnu. Dlouhá léta jsem měl běžky combi, na kterých jsem na rovině jel soupaž, abych do kopce bruslil. Nemazal jsem v podstatě nikdy v životě, protože se mi zaprvé nechtělo a zadruhé jsem prostě do kopce vždy místo vosku nastoupil bruslení. Při bruslení jsem si pak často šlapal na paty, tak jsem si letos řekl a dost, koupím si běžky na skate a ty moje combi použiji na klasiku, stejně půjdu jednou za rok a to na Jizerskou 50. Asi 14 dní před startem Jizerské 50 jsem si tedy vyndal moje combi s tím, že je prohlídnu. Na internetu jsem četl něco o papírovém testu, abych po jeho vyzkoušení zjistil, že má mazací komora na těchto lyžích je cca 6cm. To mne trochu znepokojilo a vyrazil jsem se podívat po nějakých jiných. Nakonec jsem si koupil tedy běžky na klasiku, kde ta komora byla již zhruba o nějakých pouhých 60cm delší. Pár dní na to říkám servisákoj ( táta ), mázni to, dnes jdu ladit klasiku na Jizerskou. Táta mázu provedl, já vyrazil na Šerlich, abych se tam plácal jak kapr na suchu. Prostě máza mi nějak nesedla. Vyrazil jsem tedy zpět k domovu a začal číst nějaké informace o mazání lyží. Měl jsem solidního fóra, asi týden do startu. Pochopil jsem, že bude nejlepší koupit si vosky svoje, tak jsem vyrazil do Sportissima a koupil nějaký vak od Swixu, se základní výbavu na mazání běžeckých lyží. Doma jsem na to koukal jako puk, ale i díky internetu jsem pochopil asi takové ty základy mazání. Chtěl jsem to vyzkoušet v pondělí před závodem, ale nakonec jsem v pondělí musel na otočku do GaPa, takže z testu nebylo nic. Ale říkal jsem si, jsi bejček, ty to dáš. Neměj z toho schýzu, vždyť máš dobrou fýzu! :-) Vyrazil jsem tedy v sobotu směr Liberec, pro startovní číslo. Tady jsem si vyzvedl startovní číslo a šel do Intersportu. Tam jsem odchytl jednoho prodavače a říkám, pane prosím vás, zítra běžím Jizerskou 50 a venku leje jako z konve, co tam mám namazat. Borec tasil z rukávu několik pojmů a rad, které jsem nikdy neslyšel, tak jsem mu se slovy, že bude jednodušší, když se namažu hezky já sám, poděkoval a vydal se na cestu do Jablonce ke kamarádovi Edovi, který mi společně s jeho rodinou poskytl báječný azyl, za což jim pochopitelně děkuji!! Po večeři se mne Eda zeptal, čím na zítra budu mazat a já mu řekl, že nevím, protože jsem to nikdy nedělal. Nakonec jsem to nějak ale sfoukli, jen toho klistru tam asi mělo být méně, neboť nám to teklo po celé lyži a na noc musela lyže změnit polohu ze stojáka, na ležku na zádech, aby Eda neměl ráno na podlaze louži klistru a já místo klistru na lyžích náladu v háji. Večer jsem usínal s vědomím, že zítřek bude pro mne jistě nezapomenutelný. Ráno mne Eda hodil na bus a už jsem frčel na Bedřichov. Cestou si ke mne přisedl nějaký zkušený borec a ten mi dal pár tipů a triků jak na to. Zároveň mne potěšil, když mi oznámil, že mázu jsem zvolil vcelku dobře, jen mne asi brzy opustí. Z testu klistru na lyžích na Bedřichově nebylo nic a namířil jsem si to přímo do boxu osmé vlny. Byl jsem zde první, parádní říkám si. Alespoň to budu moct pěkně rozpálit, Řezáči, těš se!!. Vedle v boxu bylo pár pohodových borců, s kterými jsem poklábosil a nějak v 9.45 jsem se vydal společně s naší poslední vlnou na trať. Po prvních 10 km jsem to viděl bledě, nebylo kudy předbíhat, občas to stálo, stopu jsem taktéž hledal marně. První občerstvovací stanici jsem poznal podle té skládky plastových kelímků, přes které jsem přebíhal a které se mi přilepili na skluznici. Zastavil jsem si a z lyží je sundal. Bohužel s kelímky opustil mé běžky z velké části i pan klistr a je pravda, že pak mi po něm bylo občas i smutno. Vzpomněl jsem si na toho pana z autobusu a jeho tvrzení, že mi tam chybí základ. No jo no, budeme bojovat. Hodně jsem předjížděl, často jsem to předbíhal měkkým sněhem a používal tedy jen jednu hůlku od stopy, kde to bylo tvrdé na to pořádně se zapíchnout. Na Jizerce už nebyl vosk žádný, ale nechtěl jsem pustit před sebe ty co jsem pracně předběhl, takže jsem tasil svoji tajnou zbraň, soupaž. Lyže však přestali nejen stoupat, ale i jet, takže na Smědavě jsem měl ramena jak stěhovák a pocit, že těch zbývajících 20 km už nebude o pohodě, ale boji. Ledvinku narvanou vosky, gely, klistry, smirky a stěrkou jsem měl chuť zahodit, neboť byla těžká a jen mne překážela. Nakonec jsem to tedy avšak doválčil a v cíli mohl cítit uspokojení ze zdolání Jizerské 50. Můj konečný čas 4.42 by mne měl příští rok posunout do lepší vlny. Zklamalo mne na Jizerský, že asi na většině tratě chyběla stopa, ale to je prý tím, že jsem měl poslední vlnu. Zjistil jsem, že tahat s sebou vosky jako jsem měl, bylo k ničemu, neboť stejně bych to nahoře netestoval, stačil asi klistr. Zjistil jsem ale, že sedět a koukat na to v TV je o ničem. Chce to přestat přemýšlet o tom, jaký by to asi bylo, chce to přihlásit se a jít do boje. Kdo to nezkusil, neví o co přichází.“ 30. 12. 2010 - Příprava na Jizerskou padesátku 8. - 12. 12. 2010 - lyžování - Stubai, Rakousko.“ 3. 12. 2010 - Vyhlášení Mistrů ČR za rok 2010 - TOP hotel Praha - ,, Super tečka za rokem 2010 “ ,, V pátek se v pražském TOP hotelu konalo již tradiční vyhlášení letošní motocyklové sezony. Já si odnesl skleněnou vázu za titul Mistra ČR v družstvech, kde jsem titul vybojoval společně s Jirkou Šmídlem a Milošem Pospíšilem a jednu vázu jsem si odvezl společně s Martinem Křoustkem, Pavlem Balašem a Jirkou Fikejzem za stříbrné medaile na letošním MS družstev. Akce se protáhla až do nočních hodin, potkal jsem zde spoustu známých tváří, dokonce se ukázal, i když jen na chvilku, boss KM racing teamu Martin Macík, s kterým si asi každý závodník má o čem povídat a tak lepší zakončení letošní sezóny jsme si asi nemohli přát.“ 23. 10. 2010 - silniční běh Hronov Náchod - ,, hodně protrápený trénink..“ ,, Již podruhé jsem se vydal na trať silničního běhu Hronov Náchod s cílem zlepšit loňský čas. Ráno byla veliká zima a čekání na start v Hronově bylo tedy nekonečné. Naštěstí alespoň svítilo sluníčko, atak kulisou toho podzimního běhu bylo nádherné i když jak jsem psal, chladné počasí. To, že se můj letošní cíl nepodaří splnit jsem poznal hned asi po prvním kilometru, kdy se mi zřejmě díky snídani udělalo špatně od žaludku a na druhém kilometru jsem to kvůli šíleným bolestem břicha chtěl i vzdát. Nakonec jsem se však ,, kousl „ a do cíle doběhl, i když čas byl téměř stejný jako v loňském roce. Byl to však super trénink ve skvělé atmosféře, kdy i letos, stejně jako každý rok, obklopilo silnici spousta diváků. Jsem zvědavý, kolik mých přátel dodrží slib a příští rok se postaví na start tohoto závodu se mnou.. ;-). 09. 10. 2010 - Nova Author Cup - ,, Spousta pohody a víkend prostě kouzelný…“ ,, Je na Světě dost věcí o kterých jsem si říkal, že bych je chtěl zkusit. A jednou z nich pro mne byl Nova Author Cup. V létě jsem byl fandit kamarádům, kteří jezdí 24h maratóny na horských kolech a při jednom z nich mne napadlo si letos zajet Nova Author Cup. Kamarád Ondra se s radostí přidal a později se k nám přidali Jirka Horčička, Mirka a Míša. Jejich chuť jsme s úsměvem na rtech přijali, neboť nám nešlo o nějaký čas, šlo nám o to si užít tento závod, zajet si ho abychom věděli o co tady jako jde a když by náhodou vyšlo počasí, tak si užít i krásnou přírodu. V pátek před závodem jsme se tedy ubytovali v Tanvaldu na kotlině v chatce, večer si zajeli pro čísla a už frčeli do kempu připravit kola na závod. Holkám se dle plánku profil trati příliš nezamlouval, ale už nebylo cesty zpět. Ráno přesun do Josefova Dolu a šup na trať. Celým dnem nás provázelo nádherné počasí, Jirka se asi na třetím kilometru odtrhl a jel přímo do cíle. Já a Ondra jsme po dohodě jeli s tou něžnější částí našeho teamu a myslím, že to byl dobrý nápad. Ke konci tratě jsme holky do kopců oba tlačili, jednu z nich téměř násilím zpátky posazovali na kolo hned potom, co z něj vzteky slezla a museli jsme i posloužit k vyslechnutí nadávek ve stylu, co jsme za syčáky, že jsme jim účast v závodě nerozmluvili. Trať nakonec měřila téměř 66 km, ale jak jsem psal, krásné počasí a atmosféra udělali z podzimní soboty sobotu nezapomenutelnou! Konečný čas jsme měli všichni kolem 4,5 hodiny i když zde o čas nešlo. Jirka nám ujel, takže ten měl něco kolem 3,5 hodiny. Večer jsme v chatce odpočinuli a druhý den si tak mohli opět užít sluníčka v Harachově, při krásné procházce a na bobovce. Inu, krásný podzimní víkend…“ 25. 9. 2010 - Mistrovství Polska - Szklarska Poreba - Klasika v podobě pěkného závodu v krásné přírodě.. ,, Jako téměř tradičně tak i letos jsem na závěr sezony vyrazil na poslední závod Mistrovství Polska do Szklarské Poreby. Je to pěkný závod v krásné přírodě, takže jsem zde ochoten i přijmout ten fakt, že rozhodčí domácím jezdcům občas něco pustí a tím pádem dělají ze závodu občas zbytečné drama. Předpověď počasí hlásila na víkend přeháňky, ale mne to neodradilo a nakonec se přidali i rodiče, kteří to vzali jako správný výlet, naložil jsem jim kola a pěkně se po Krkonoších povozili. Táta stihl mne při závodě dělat i doprovod, takže nebylo co řešit. Navíc některé úseky se mnou odjel i dealer Bety v Polsku, za což mu pochopitelně také velice děkuji. Trať byla postavena velice hezky, asi jak jsem předpokládal, nic lehkého. Tomu se trochu divím, neboť většina úseků byla pro většinu jezdců buď úplně neprůjezdná nebo průjezdná s velikým sebezapřením. Na závod dorazili i další čeští jezdci, například Martin Matějíček, kluci Wunschovi a Honza Balaš, pro které byl závod také dobrým tréninkem. Závod jsem si užíval, úseky projížděl s velikým potěšením a i když jsem udělal pár chyb tak jsem nakonec zvítězil. Vyhrál jsem s dostatečným náskokem před Mistrem Polska pro rok 2010 Marczinowem, kterého pěkně proháněli i další čeští jezdci, kteří nakonec skončili těsně za ním. I přes prosbu polského dealera Bety jsem v neděli již nestartoval, i z důvodu že jsem se v sobotu po závodě ještě zúčastnil exhibice v centru Poreby a domů jsem dorazil večer kolem desáté hodiny. Ráno se mi tedy příliš vstávat nechtělo, navíc když jsem tušil, že se neděle pojede za průtrže mračen. Má domněnka v podobě nekončící průtrže mračen se dle informací od jezdců, kteří v neděli startovali nakonec potvrdila a já si tedy mohl pěkně v suchu pod peřinkou ponechat příjemnou sobotní vzpomínku na Porebu 2010. Porebu s vůní vítězství.. „ 19. 9. 2010 - MČR družstev Tanvald - ,, Biketrial Champions - MISTŘI ČR 2010!! „ ,, Po několika letech absence se v letošním kalendáři opět objevilo Mistrovství ČR družstev. Během týdne se mi udělalo výrazně lépe, hlava mne po pádu v Polsku téměř nebolela, takže hurá směr Tanvald. Složení družstva, která jedou o Mistrovský titul je jezdec z kategorie A, jezdec z kategorie C a jezdec z kategorie V. Při této příležitosti jsme složili dohromady družstvo my, jako parta jezdců, kteří v minulosti válčili, myslím že úspěšně v cyklotrialu, jmenovitě já, Jirka Šmídl a Miloš Pospíšil a jméno našeho teamu tedy nemohlo být jiné než-li Biketrial Champions. Zkoušel jsem přibližně spočítat kolik bychom dohromady dali cyklotrialových titulů Mistra ČR a bylo to něco kolem 34, napočítal jsem asi 9 medailí z Mistrovství Světa atd. Zkrátka s těmito hochy, je radost závodit! Celková úroveň letošního MČR družstev byla skvělá, o čemž svědčí i podle mne rekordní počet družstev. Trať byla postavena, vzhledem k poslednímu závodu sezony velice rozumně, počasí vyšlo na jedničku, takže nebylo si na co stěžovat. Naše družstvo si již od prvních úseků získávalo pomalu ale jistě náskok, který každým kolem narůstal. Vynikající výkon podali jak Jirka tak Miloš, mým úkolem bylo držet v dohledu Martina Křoustka, což se mi vcelku dařilo, kdy jsem byl po dvou kolech před ním. Náš náskok narůstal i během kola posledního a na našem vítězství nemohlo nic změnit ani mých pár zbytečných šlápnutí, ani dvě pětky Jirky na dvou posledních úsecích, které neuvědomující si výši našeho náskoku hlasitě opěvovali někteří naši konkurenti. Biketrial Champions se tedy stali Mistry ČR 2010! Chtěl bych poděkovat skvělé partě, Jirkovi Šmídlovi, Milošovi Pospíšilovi, našemu doprovodu ( mému tátovi ), našim fanouškům, kteří přijeli z regionu od Náchoda až po Děčín. Díky moc všem, bylo to prostě báječné zakončení sezony ..“ Fotky ZDE Článek na Moto-Racing ZDE Výsledky ZDE 12. 9. 2010 - MS družstev Myslenice, Polsko - ,, Bahno, otřes mozku, stříbro…“ ,, Letošní MS družstev se konalo v Polsku, asi 20km od Krakova ve městě zvaném Myslenice. Světový šampionát družstev se sem vrátil po 26 letech, neboť v roce 1984 se zde již družstva jela. Na tento závod jsem se vydal již ve čtvrtek s tím, že ruka se zlepšila a já správně tušil, že bych mohl startovat již bez úvazku. Polská organizace z počátku nezklamala, měli jsme co dělat abychom v depu zabrali místo pro Czech team a poté měli plné ruce práce, abychom ho ubránili. V pátek a sobotu hodně pršelo a místní potok, v kterém bylo i několik úseků stále více připomínal spíše řeku než-li jinak asi klidný potok a trať se pomalu, ale jistě měnila v bahenní lázně. Český team startoval ve složení Martin Křoustek, Pavel Balaš, Jirka Fikejz a já a našim cílem bylo bojovat o stupně vítězů. Oproti loňsku konkurence posílila, z kategorie Championship spadla Amerika, takže jsem tušil, že o medaile bude boj, neboť favoritů bylo dost a dost. Po prvním kole jsme byli na druhém místě, se ztrátou šesti bodů na vedoucí Norsko a měli vcelku slušný náskok na družstva za námi. Do půlky druhého kola jsme dokonce náskok Norů úspěšně stahovali, abychom však o něj na 14. úseku bohužel přišli. Nejdříve zde přes řidítka opustil Betu Martin Křoustek, abych ho za pár minut následoval já, bohužel s tím rozdílem, že má hlava skončila přímo na kameni, zatímco Martin hlavně v bahně. Co se dělo pak si pamatuji s mezerami, naštěstí jsme alespoň uhájili druhé místo před Němci, kteří druhé kolo jeli výborně. Vyhráli tedy Norové, druhá skončila ČR a třetí dojeli Němci. Cestou domů mne bolela kromě celého těla nejvíce hlava a krk, nemohl jsem ani spát a v pondělí mi v nemocnici oznámili těžký otřes mozku. Pár dní jsem si odpočinul a dnes mi je už lépe. Naštěstí nešlo o nic vážného, bolest časem odezní úplně. Co říci na závěr? Přivezli jsme stříbrné medaile. Neúspěch? Určitě ne, ale tento úspěch bude uznáván až v budoucnu, kdy dle mého názoru bude mít český trial problém se dostat do Top5. Co bych spíše označil neúspěchem či zklamáním je přístup českých trialistů a fanoušků. Kromě pana Jirana, pana Nauše, Lukáše Buriánka a jeho Lucky totiž nedorazil nikdo. Z tohoto pohledu si Norové titul Mistrů Světa zasloužili, žilo tím kromě teamu i spousta jejich fanoušků co dorazili přes moře a měli z úspěchu upřímnou radost. U nás by totiž nad titulem Mistrů Světa většina trialových ,, znalců „ stejně mávla rukou, stejně jako mávnou rukou nad stříbrnou medailí. Nevědí však, že MS družstev se změnilo a kategorie Inter není žádné béčko, je to souboj kategorie amatérů z celého Světa. A není špatné být v soutěží amatérských teamů Vicemistry Světa. Celý Svět tuto soutěž a kategorii bere vážně, to jen český trial o úspěchu v této kategorií hovoří s pohrdáním v hlase..“ 29. 8. 2010 - ME Tanvald - ,, Dobrý trénink, dobrý test, dobré vítězství v závodě ME.. “ ,, Hned po Kyselce jsem začal řešit mé problémy s rukou. Nejdříve v náchodské nemocnici, kde dle měření zjistili, že zřejmě je poškozený nerv na levé ruce a to v lokti. K nehybnosti prstů se přidala i bolest za krkem a po navštívení několika specialistů a znalců této problematiky jsme dospěli k závěru, že mrtvé prsty zřejmě souvisí s bolestí za krkem. Následovala léčba injekcemi, rehabilitacemi a masážemi. Po 3 týdnech se to mírně zlepšilo, i tak jsem se ale rozhodl, že vyrobíme úvazek k řidítkům. Ve čtvrtek jsem to lehce otestoval a v pátek jsem již frčeli směr ME Tanvald. Čekal nás zde nejen silný déšť, ale i pěkná a obtížná trať, která přesně odpovídala mé představě přípravy na následující MS družstev. První kolo jsem jel dobře, druhé už sice nebylo 100% ale i tak, jsem zvítězil. Ve druhém kole jsem udělal několik zbytečných chyb a dostavila se i únava levé ruky. I z tohoto důvodu jedu již ve čtvrtek trénovat do Kramolína u Nepomuku, neboť chci být na MS družstev, které se koná příští víkend 100% připraven a pomoci českému trialu k návratu na první místo v soutěži družstev. Tanvald splnil co jsem od něj asi čekal a vítězství v závodě ME byl již jen a jen bonus.“ 7. - 8. 8. 2010 - MČR Kyselka - ,, Na jízdu s jednou rukou docela slušný výsledek..“ ,, Do Kyselky jsem se v minulosti vždy těšil. Byla zde fajn atmosféra, dařilo se mi tu a závody tady prostě vždy měli šmrnc. Letos se pro mne však Kyselka stala téměř peklem a to skutečným. Již Bochov před více jak měsícem jsem jel s lehkým problémem na levé ruce. Problém v tom, že jsem ztratil částečně sílu, hybnost a cit na dvou prstech. Začalo to pár dní před Bochovem, ale nejednalo se o nic vážného, žil jsem v domnění, že jsem si v noci ruku zalehl, zvlášť když po pár dnech naší cesty na sever problém odezněl a za celou dovolenou se již neobjevil. Bohužel pár dní po návratu se problém vrátil a to ještě v mnohem horší podobě, kdy jsem v levé ruce téměř neudržel vidličku. Po návštěvě doktora jsem byl poslán na vyšetření, kde však měli dovolenou atak mi nezbylo nic jiného, než jet do Kyselky a doufat, že budu moci závod nějak absolvovat. To jsem však ještě nevěděl, že již před závodem zjistím, že to prostě nejde. Levá ruka byla v oblasti dlaně opravdu slabá a neovladatelná, dva prsty jsem nebyl schopen ani donutit obejmout řidítko a tak jsem závod absolvoval v naprosto šíleném stavu, kdy mi motorka padala v každém úseku z levé ruky. Naštěstí pro mne na závod hodně zapršelo a bylo hodně bodů. Díky tomu jsem mohl alespoň bojovat o střed startovního pole, co jsem díky levé ruce nevyjel tak pravou rukou jsem mohl či musel vytáhnout a doufat, že to alespoň nějak dojedu. Bohužel se k necitlivým prstům a dlani později přidala i únava zbylé části ruky a tak jsem třetí kolo si nechal téměř celé napsat. K mému překvapení, jsem však zjistil, že i s těmito obtížemi jsem byl schopen se dostat na stupně vítězů a to na neuvěřitelné třetí místo, které mi vzhledem k okolnostem stačilo na jistotu druhého místa v konečném pořadí letošního MČR. Bohužel se při závodě zranil Jirka Fikejz, snad to nebude vážné a bude na další závody v kondici. V neděli byl stav mé ruky natolik špatný, že jsem se rozhodl ani nenastoupit na start a jeli jsme domů. Já hned v pondělí ráno navštívil neurologii v náchodské nemocnici a po dohodě s primářem Škodou budu v úterý absolvovat sérii vyšetření, abychom zjistili kde je problém. Při prohlídce však došel k závěru, že dlaň je téměř mrtvá jako celek a ze svalové hmoty mi na dlani levé ruky nezůstalo téměř nic. Jak jsem s tímto mohl vůbec jet na motorce, po rovině, natož závodit, zřejmě nechápe ještě teď. Důvod problému však je neznámý, snad trochu světla do toho přinese úterý. Pokud by se to mělo řešit operací, je to nutno řešit vzhledem k TDN v Polsku okamžitě..“ 28. 6. 2010 - 18. 7. 2010 - Nordkapp Murmansk Expedition - ,, To se prostě musí zažít…..“ ,, Tak a je to pryč. Diskuze trvající půl roku, zajištění víz do Ruska atd., to vše vyvrcholilo naším výletem. Odjezd byl v pondělí 28.6. v 7 hodin ráno z Náchoda a návrat plánován na 24. 7.. Nakonec jsme však projeli vše nějak rychleji atak jsme se vrátili již 18.7., tedy o týden dříve. Tudíž 20 dní, 10 států, 9 437km. A teď jak to všechno bylo.. ,, Naše cesta začala v Náchodě, kdy jsme si ještě u Kovářů dali snídani. V 7 hodin jsme vyrazili směr Nysa, Opole, Czestochowa a odpoledne jsme již si dávali ve Waršawě v KFC oběd. Po obědě jsme pokračovali směr Suwalki a hranice do Litvy. U Suwalek jsme se sešli s posledním členem naší výpravy Petrem, s tátou jsme se vykoupali v báječném rybníku a dali si okouna. Spali jsme asi 30 km za hranicemi v Litvě, pod širákem. Druhý den ráno cesta pokračovala směr Hora Křížů, Riga a Tallin, odkud jsme měli nočním trajektem odjet do Helsinek. Trajekt bohužel nejel, jel až v 7h ráno, tudíž následovala noc po širákem v místním parku. Ráno jsme se přeplavili do Helsinek a po prohlídce města jsme frčeli směr sever. Asi 80km od Helsinek se mi na mém Buellu vysypalo ložisko v zadním kole. Následovala demontáž zadního kola, naložení na tátovo BMW a frčeli jsme do Harleye v Helsinkách na opravu. Oprava naštěstí proběhlo v pohodě a mi tedy pozdě odpoledne mohli pokračovat na sever. Následovalo Lahti a spánek u jezera před Mikelli. Všude hejna komárů a už pochopitelně se hlásil o slovo polární den, takže žádná tma, jen světlo. Ráno jsme přes Mikelli dorazili do Kuopia, prohlídli jsme můstky a navštívili místní rozhlednu se super výhledem široko daleko a večer jsme již usínali v pronajaté chatce u Puolanky. Další den ráno jsme hned po chvilce jízdy viděli přistání letadla na hlavní silnici, první sobíky a přesně ve 12h jsme byli v Rovaniemi. Následovala prohlídka města a pak přesun do městečka Santy Clause na polárním kruhu kousek za městem. Po skvělém lososu jsme spali v chatce, kterou jsem našel zcela k dispozici turistům nedaleko Ivala. Druhý den ráno následoval vstup do Ruska. Po dlouhém procesu, vyplnění několika dotazníků a zjištění, že jsem první, kdo s Buellem jede přes přechod Raja-Joseppi následovala asi 30km jízda po makadamu, průjezd asi přes 5 závor, několik kontrol a zbývajících asi 220km bylo sice již po asfaltu, avšak kvalita otřesná. Hned jsem pochopil proč ti bohatší rusové mají vozidla třídy offroad. Asi kolem 18hod jsme dorazili na hranice města Murmansk. Město, které má asi 400 000 obyvatel, město plné smradu, špíny, město absolutně bez turistů ( když jsme jednomu rusovi odpověděl na jeho otázku, co tam hledáme odpověděl, že jsme turisti, tak ten se směje určitě ještě teď ). Město, kde asi všichni jsou namol. Murmansk, město, odkud je to do dalšího většího města téměř 1 500km, město chudoby, avšak zase neskutečného luxusu. Jdete po hlavní třídě, 4 pruhy tam a 4 zpět, kolem frčí žiguli bez světel a s rozbitým sklem a za ním nejnovější americká limuzína plná bab, co řvou z okýnek, mávají šampaňským a Honzu zvou na mejdan. Ženy v Murmansku to je kapitola sama pro sebe. Viděl jsme hodně hezkých bab, ale tohle byl ráj, to bylo prostě něco neskutečného. Jedna ženská krásnější než druhá, blondýnky, tmavovlásky, zrzky, prostě vše. Povinností je podpatek alespoň 15 cm a je fakt sranda, když chodník, který je v podstatě jen ušlapaná hlína je rozpíchaný od podpatků. Ony ale ty ženský tam mají v podstatě jen dvě možnosti, vzhledem k tomu, že jsou v Murmansku v přesile ( cca 75% města jsou ženy a jen 25% pánové ). Musí být maximálně sexy, maximálně šmrc a doufat, že uloví z těch pár chlapů ještě nějakého slušného a nebo doufat, že přijede třeba nějaký bohatýr z čech, co je odveze někam do ráje. A rájem je cokoliv, co není Murmansk a Rusko. Já však neměl na motorce volný flek, takže třeba jindy.. ;-). Ve městě byl asi jediný hotel, ke kterému nás jeden místní Ivan na Harleyi zavedl. Ano na HD, to jsme čuměl jak puk, kde tam na tom může vzhledem ke kvalitě silnic jezdit. Zřejmě asi jen po hlavní třídě, 30 km tam a 30 km zpět. Noc v hotelu proběhla v pohodě, již klasika v podobě svítícího Slunce o půlnoci, které vyzívalo k opalovačce a motorky, ty nám hlídala před hotelem ozbrojená ochranka. Ráno následovala projížďka po Murmansku, vykouření doutníků na počest zdolání jednoho z cílu, pokus o návštěvu Severomorsku, kam nás však pochopitelně přes ozbrojené kontroly nepustili. Z Murmanksu jsme jeli směr norské Kirkenes. Všude samá kasárna, kontroly, vojenské stanoviště, pak už jen bordel, na konci Světa obrovská fabrika obklopená zdevastovanou přírodou a paneláky. Příjezd zpět na západ, do Norska, to byl skutečně útěk do ráje. Večer jsme spali u Tany. Ráno jsme poprvé tahali nepromoky, pršelo. Asi po 90km mi na cestě ležící šroub, kterého jsem si všiml pozdě, propíchl zadní pneu. Nebylo možné to opravit na místě, následovala opět demontáž zadního kola, naložení na tátovo BMW a cesta do asi 80 km vzdáleného pneuservisu. Oprava se zdařila a cesta s asi 4 hodinovým zdržením pokračovala směr Gamvik a Kjoelefjord, odkud jsme se lodí Hurtigruten přeplavili do Honingsvagu, na ostrov kde leží Nordkapp. Navštívili jsme Gamvik, kde jsme měli asi největší zimu 3 stupně ( nad nulou ), jinak bylo pořád kolem 10ti stupňů takže pohoda. Vesnička Gamvik je nejsevernější místo Evropy na pevnině, neboť Nordkapp je na ostrově. Poté jsme již jen čekali v Kjollefjordu na Hurtigruten. Po vylodění v Honningsvagu jsme se vrhli na Nordkapp, který byl v mlze a po diskuzi a ujištění, že dnes to lepší nebude jsme se po probdělé noci zcela vyčerpaní vydali směr Hammerfest s tím, že cestou někde na pár hodin zastavíme a pospíme. Táta však usnul dříve než jsme zastavili, následoval jeho skok s plně naloženým BMW zhruba v 90ti kilometrové rychlosti z dvou metrového náspu do pole, kde se nakonec brambora píchla a BMW pilot skončil v kotrmelcích. Podruhé se narodil a tak i když byl silně potlučen, tak jsme s taktéž silně potlučenou, ale pojízdnou motorkou pokračovali po jejím vytažení zpět na cestu dále. Nemyslím, že přežil, protože mu to politicky myslelo, myslím, že měl prostě z prdele kliku.. Následoval Hammerfest a dva dny odpočinku v kempu v Altě. Tým se také potřeboval oklepat z triku našeho freestyllisty na BMW. Další den byla návštěva Tromsa a spánek před Narvikem. Další den Narvik, Harstad, návštěva Vesterál a Lofot. Z plánovaného výletu za velrybami sešlo, neboť nebylo místo v dopoledním programu a čekat celý den se nám nechtělo. Na Lofotách jsem potkal pana Budína staršího, inu Svět je malej. Z Lofot jsme jeli trajektem z města Moskenes do Bodo, kde jsme spali. Další dva dny jsme trávili na legendární cestě číslo 17, kdy nám skoro pořád pršelo. I z toho důvodu jsme volili chatky. Zvažovali jsme kvůli počasí úpravu plánu s tím, že stezku Trolů, Geiranger a Dalsnibbu vynecháme a zajedeme tam jindy, nakonec jsme však při prohlídce Trondheimu zahlédli sluníčko, atak jsme nakonec plánovanou cestu dodrželi, což se ukázalo jako super nápad, neboť jsme měli později krásně modré nebe. Další den nám však před Lillehamerem opět začalo pršet a při příjezdu do tohoto olympijského města se déšť změnil ve stav, který se podobá sprchování se pod sprchou puštěnou na plno, avšak to je ještě pořád málo. Nejvíce se to asi podobalo koupání ve vaně. Prostě masakr. Padlo rozhodnutí neochudit se o Oslo, tak jsme před Oslem našli kemp, pronajali si chatku, sušili a věřili, že druhý den bude lépe. A bylo, takže prohlídka Holmenkollenu, muzea Kon Tiki a muzea Vikingských lodí nás za asistence Sluníčka neminula. Asi ve 3 hodiny jsme vyrazili směr domov, v noci jsme spali u Kodaně a v neděli 18.7 jsme asi v jednu hodinu ráno dorazili domů. Sobotní výsledkem bylo 1230km v kuse a zadní zničená pneu na mém Buellu, neboť mi u Prahy vypadl špunt z opravy v Norsku a já dojížděl na prázdné gumě. Párkrát jsem to foukal, ale v Hradci jsem to už vzdal a mazal domů. Takže co dodat na závěr? Zážitků strašně moc, počasí nám fakt vyšlo, parta pohodová, cca 2 500 fotek a super pocit z výletu, který se prostě podařil. A kam za rok? Do tepla, přes Portugalsko do Afriky a přes Maroko, Alžír a Tunis na Sicílii a přes Itálii domů. Ale to vše až v roce 2011.. Takže prostě a jasně, dopadlo to báječně..…“ 26. - 27. 6. 2010 - MČR Bochov - ,, Návrat jak se sluší a patří..“ ,, Tento víkend patřil Bochovským šlapačkám. V Bochově se v minulosti již závodilo, naposledy údajně někde v roce 1992, ale to jsem ještě trial nejezdil. Co k tomuto závodu říci. Třeba něco ve smyslu, když je chuť, fajn parta zapálených lidí, podpora starosty a ještě k tomu celý sbor dobrovolných hasičů, takže závod nelze označit jinak než-li skvělý? Asi tak nějak by se to dalo říci. Jenže tento závod byl fajn třeba i tím, že poslední úsek se jel přímo na náměstí, atak diváci nikam nemuseli chodit, aby viděli trial. Trial zkrátka přišel za nimi. Vzpomněl jsem si při cestě domů na závody v Kostelci nad Orlicí, kde se taky jezdil úsek na náměstí a vždy tam bylo plno lidí. Je sice pravda, že terén, který je v Bochově mi příliš nesedí, ale na tom nelze stavět hodnocení soutěže. Mne se zkrátka v Bochově moc líbilo a i vzhledem k tomu, že tam už na odstrkovadle skákal syn pořadatele zvaný malý rošťák, tak se třeba podaří z tohoto závodu udělat tradici. Takže nejdříve asi pořadatelům a všem co měli co do činění se závodem v Bochově, veliké DÍKY. A co říci k závodu samotnému z mého pohledu? Asi toto. Nejdříve. Vzhledem k tomu, že si moje sestra půjčila karavan na 2 měsíce do Chorvatska a já tedy byl na víkend bez své postýlky v karavanu, tak jsme z důvodu startu, který byl v sobotu ve 12:30, rozhodli vyrazit na závody v sobotu brzy ráno. A jak to dopadlo? V pátek jsem šel večer s kamarády na fotbálek a domů dorazil o půlnoci. Následoval spánek o délce cca 4 hodiny, cesta cca 300km do Bochova, prohlídka úseků, kdy jsem nenašel jediný nulový úsek a pak závod odjetý v podstatě v transu z nevyspání. Je fakt, že celý týden jsem po večerech sportoval ať běhal či posiloval, takže jsem pořádně nespal celý týden. I tak jsem však skončil druhý, opět o jeden bod za Martinem Křoustkem, který opět odešel, zřejmě fyzicky, ve třetím kole. Já naopak ve třetím kole zabral a zajel ho za nula, ani to však již na zvrat nestačilo. Třetí dojel Jirka Fikejz. Neděle už se jela ve slušném tempu, neboť nebylo na co příliš čekat a opět to bylo napínavé do posledního úseku. Já však jel každé kolo po jednom bodu, ale Martin dokázal celý závod zajet za nula a zaslouženě i v neděli vyhrál. Třetí dojel opět Jirka Fikejz, který chytil nešťastnou pětku v prvním kole, aby se ve druhém kole výrazně zlepšil, ale ve třetím kole opět chytil zbytečnou pětku a bylo po nadějích na lepší, než-li třetí místo. Já tak udělal veliký krok k mému letošnímu cíli celé sezony a to být v konečném pořadí v TOP4 a jet za Českou republiku Mistrovství Světa družstev a vzít si zpět od Německa, co nám patří. A to pohár za první flek. Bochov tedy dopadl na jedničku a to ze všech úhlů pohledu.“ FOTKY ZDE ( trial.cz ) Výsledky ZDE ( trial.cz ) 20. 6. 2010 - Dřevíčská lávka - ,, Počasí a akce naprosto super !!…“ 5. - 6. 6. 2010 - MČR Ouběnice - ,, Příjemný víkend „ ,, V Ouběnicích se jel již třetí ročník Ouběnických šlapaček a i letos si dal pořadatel záležet. Situaci mu trochu zkomplikovalo počasí, kdy hlavně musel přesunout depo, neboť po týdnu dešťů bylo původní depo stěží přístupné traktorem, natož autem. Na závody s námi jel a to na svém Midnight Staru náš kamarád Honza, který to vzal jako přípravný test na naši cestu na sever, kterému děkuji nejen za fandění a pohodovou společnost, ale i fotky. Závod se jel již tradičně na krátkém okruhu, pořadatel jen přidal jednu novou lokalitu a postavil jednu umělou sekci, což závodu určitě prospělo. Na některých sekcích to v sobotu hlavně v prvním kole hodně klouzalo a po dlouhé době jsem zde našel i dva, na kterých jsem se docela bál. Nešlo o místa obtížná, ale pokaždé to byl skok z bahna na špičky a to mi nedělalo v sobotu moc dobře. V prvním kole jsem tedy pochytal několik pětek, ty dvě sekce jsem si i nechal dát za pět a plánoval jsem boj o třetí místo. Naštěstí pro mne se na mnou obávaných místech bál asi i Martin Křoustek a vymyslel výbornou a o mnoho bezpečnější stopu a to hlavně na osmičce. I díky tomu jsem se každé kolo zlepšoval a po šestnácti bodech v prvním kole, osmi v druhém a čtyřech ve třetím jsem nakonec vybojoval, pro mne v sobotu skvělé, druhé místo. Jirka Fikejz se nedokázal po prvním dobrém kole výrazně zlepšovat a i díky tomu jsem ho porazil. Martin Křoustek jel v sobotu sólo závod, kdy těžil z posledního místa na startu, což podle mne hlavně v prvním kole, byla výhoda. Byla to výhoda, nikoliv však klíč k vítězství. Klíčem k vítězství byla Martinova dobrá jízda a vyvarování se pětek. Narozdíl od něj má jízda nebyla ani příliš dobrá a pětky jsem chytal skoro jak ve školní lavici :-). Neděle byla o poznání více dramatická, tentokrát však soubojem o místo první mezi mnou a Martinem Křoustkem. Svou velikou roli sehrálo zřejmě i docela teplo, které řádně otestovalo fyzickou kondici jednotlivých jezdců. Zatímco já jsem dojel do cíle mezi prvními a dokázal se každé kolo pravidelně zlepšovat, tak Martin na tom nebyl fyzicky příliš dobře, kolo od kola se zhoršoval a na závod potřeboval i mnohem více času. Nejvíce bodů se v neděli chytalo na sedmé sekci na těžkém výjezdu, který mi prostě nešel. Neděle byla tedy dramatická skutečně až do posledního metru a o vítězi nakonec rozhodl jediný bod a to ve prospěch Martina Křoustka. Třetí dojel Jirka Fikejz, který měl v neděli smůlu a již po prvním kole nabral na mne s Martinem větší bodovou ztrátu, kterou sice po skvělém druhém kole o něco snížil, ale ve třetím okruhu opět nachytal dost bodů a bylo po nadějích na lepší než třetí místo. Já se však cítil po víkendu jako vítěz, neboť jsem si závody skvěle užil, řádně si pozávodil, vyzkoušel fyzickou připravenost a viděl, že mládí se dere vpřed, což je pro budoucnost českého trialu jen a jen dobře. Příjemná neděle byla zakončena s přáteli tady u nás v Náchodě a to lahodným tatarákem a vínkem. Takže neděle jak se sluší a patří…“ Fotky ZDE Výsledky ZDE Fotky ze zákulisí na TRIAL.cz ZDE Fotky z TRIAL.cz ZDE 19. - 25. 5. 2010 - Dolomity Tour 2010 - ,, Paráda, fantazie, pohádka..“ ,, Poslední týden jsme si zase hodně všichni užili. Vyrazili jsme do Alp a protáhli si to do Dolomit.“ 14. 5. 2010 - Video z Kramolína od Polkaru ZDE, ČT ZDE, video z Mořiny ČT ZDE 8. - 9. 5. 2010 - MČR Kramolín - Moc pěkná bitva... ,,V sobotu a neděli se v Kramolíně jel třetí a čtvrtý závod letošního venkovního seriálu MČR. V těchto dvou závodech již startoval Jirka Fikejz, který prokázal veliké zlepšení a tak v současné chvíli vypadá budoucnost českého trialu společně s ještě o 5 let mladším Martinem Matějíčkem zase o trochu lépe. Do sobotního závodu jsem vstoupil dobře, v podstatě celý závod jel na prvním místě a vcelku v pohodě ho kontroloval. Velikou část závodu jsem jel za Martinem Křoustkem, jehož sobotní jízda měla k čisté jízdě a jízdě, na kterou by se dalo alespoň trochu občas koukat značně daleko. Trial se však jezdí na body a nikoliv na krásu a po stránce bodové jsem nakonec i tady skončil druhý. Na úseku číslo sedm ve třetím kole jsem vedl o čtyři body a místo toho, abych v pohodě kontrolovat závod a jel jako ostatní na jistotu, jsem se rozhodl riskovat a jet poslední kolo jako exhibici za nula. Tato volba se nakonec ukázala jako ne úplně ideální, na posledním kameni následoval pád a na rozdíl od kola prvního, kdy jsem zde udělal podobnou chybu, jsem to na noze neudržel a motorku tak tentokrát do cíle, do kterého mi chyběli centimetry, nedostal. Vyfasoval jsem zde tedy pět bodů a v konečném součtu jsem byl opět o dva bodíky za Martinem Křoustkem, kterému jsem tedy vítězství takto dosti ostudně daroval. Drama pokračovalo v neděli, kdy jsem opět o dva body prohrál. I tak jsem odjížděl z Kramolína absolutně spokojen. Užívám si, že absolutně bez tréninku jsem Martinovi naprosto vyrovnaným soupeřem a ze čtyř odjetých závodů jsem třikrát prohrál o dva body. Navíc blízko za námi je i Jirka Fikejz a za ním zdatně bojuje s Pavlem Kohoutem a Lukášem Petráčkem mladý Martin Matějíček. Situace je tedy oproti minulosti nejen pro diváka mnohem zajímavější, startovní pole se správně zahustilo!“ Fotky na trial.cz - ZDE Výsledky ZDE 3. 5. 2010 - Rozhovor v Deníku s Jirkou ohledně účasti na Dakaru - ZDE 26. 4. 2010 - MČR Mořina - veliká paráda.. ,, O tomto víkendu se jel v Mořině u Prahy první závod letošní trialové sezony. Tento závod je v seriálu nový a nutno ocenit snahu a úsilí pořadatelů, kteří se pořadatelství zhostili na výbornou. Pořadateli vyšlo nejen super počasí, ale i po divácké stránce se jednoznačně jednalo o skvělý zážitek, divák měl pořád co sledovat. Do sobotního závodu jsem nastupoval s vědomím, že se jedná o můj třetí trénink na motorce od loňského září, takže zázraky jsem rozhodně nečekal. Navíc po prohlídce tratě jsem to viděl hodně bledě a nevěřil si snad v ani jednu nulu. Naštěstí pro mne jsem překvapil sám sebe a čuměl jsem, jak jsem ještě pořád šikovný to chlapec :-). Je fakt, že sobota byla hodně křeč a dlouho mi trvalo, než jsem se vůbec probral ze zimního trialového spánku. V neděli to už ale bylo lepší a i výsledek tomu odpovídal, neboť v neděli jsem souboj o první místo prohrál o dva bodíky. Takže jak v sobotu tak v neděli jsem skončil na druhém místě, což je pro mne naprosto nečekaný výsledek. Všichni jsme si celý víkend fantasticky užili a já si užil kromě spokojenosti ze svého výkonu i to, jak jsem velice pěkně proháněl pozdějšího vítěze a do poslední chvíle se on a jeho celý rodinný team silně obával o výsledek. Inu, ještě pořád umím. :-). Největší spokojenost jsem však měl se svým fyzickým fondem, kdy jsem večer po návratu ze závodu se šel ještě kousek proběhnout a doma pak ještě asi hodinku posiloval. Cítím se zkrátka opravdu jako Mistr Světa..:-)))“ Fotky Mořina ZDE Výsledky Mořina ZDE 25. 4. 2010 - Fotky z tréninku ZDE Jirka Svoboda osobností Swingu ZDE ( od str. 8 ) Fotky před sezonou 2010 ZDE 3. 1. 2010 - Veliký rozhovor s Jirkou Svobodou v Deníku - ZDE 1. 1. 2010 - Jirka ve výběru Deníku - ,, Sportovní události okresu v roce 2009 „ ZDE 24. 10. 2009 - silniční běh Hronov Náchod - vynikající premiéra ,, O uplynulém víkendu jsem dodržel slovo a vyhrál s kamarády sázku ohledně mé účasti na silničním běhu Hronov - Náchod. Trať měří 8 950 metrů a start je dle názvu v Hronově a končí se na náměstí v Náchodě. Závod je velmi oblíben nejen mezi běžci, když se ho pravidelně zúčastňují i běžci např. z Keni, ale i mezi diváky, kteří lemují kraj silnice po celou trať. Byl to můj první běžecký závod a celý závod jsem hledal vhodné strojové tempo. Běhám sice asi 3xtýdně, ale vše v terénu, do kopce a po rovině neběhám vůbec. Navíc jsem přišel pozdě na start a z Hronova vybíhal vcelku pozdě. Celý závod jsem si ale užíval a i za běhu diskutoval s kamarády, kteří lemovali celou délku trati a stěží pobíral jejich fórky... Nakonec jsem doběhl s časem cca 40 minut a s velikou rezervou, kdy jsem šel ještě odpoledne do posilovny a odpoledne si dal ještě znovu běh, cca na 1,5h.. Byla to ale skvělá zkušenost a zážitek a už se těším na příští ročník..“ Foto běh ZDE 16. 10. 2009 - Bezva klip FIM k Mistrovství Světa 2009 je ZDE 10. 10. 2009 - MČR v cyklotrialu Jílové u Děčína - ,, Voháňka, co to je? Slivovička…. A není špatná „ ,, Tohle byl opět víkend na doraz. Vše začalo již pátkem, kdy jsem ve 3h vyjížděl z Českých Budějovic, musel jsem domů, naložit Vito a v 23h jsem vyrážel do Děčína. V Děčíně jsem byl kolem 2.hod, s Jirkou jsme dali kávičku, zákuseček na OMW a pak na kutě. Ráno vstávání a hurá do Jílovýho na race. Tam mi již Milánek dovezl bike a tak mohla show začít. Very good race, perfekt atmosféra. Proběhla spousta legrácek, fórků, pádů, ale i potlesků. Lucka nás nejen fotila, ale dokonce mne nechala si zahřát moje chladné ruce na jejím teplém pozadí… Lukas I am sorry :-). Závod skončil pro některé dobře, pro některé skvěle, pro některé hůře a pro některé pohromou. Dobře skončil třeba pro Péťu Henců, neboť jsem ho porazil jen o pět bodů, mohlo být hůř.:-). Skvěle skončil pro mne, neboť jsem si kromě skvěle užitého dne užil i pocit vítězství nad ostatními soupeři a v kapse mám ještě teplou smlouvu s TrialRíčany a Echo bikes na příští rok.. :-). Hůře dopadl pro Jirku Horčičku, neboť jsem ho porazil a teď to ode mne bude celý rok poslouchat. :-) Pohromou to skončilo pro Milánka, kdy by neuvezl do Říčan porážku ode mne a tak závod raději hodil do režimu DNF.:-). Po závodě kebab společně s Lukášem Lumírem Buriánkem a jeho přítelkyní Lucií, vana ( již bez Lumíra a Lucie ), káva v Parolodi, Aréna klub společně s Petr Henc gang ( a možná i nějakými ženami ):-), ráno ve 4h taxi směr opět kebab, neděle po obědě practise v Loubí, udání nějakého hodného občana, Policie ČR, zátah, pokus o dohodu, neúspěch, telefonát panu X, úspěch - pouta sundána, návštěva pana X, návštěva akvaparku, návštěva OMW, káva, zákusek, rozlučka u Horča family a cesta k domovu. Doma jsem byl v 22:22. Účet za víkend - startovné 300,-Kč, cesta nafta 992,-Kč, strava a jiné ptákoviny 875,-Kč ….. Zážitky a legrace prožitá s přáteli - k nezaplacení……:-)“ Fotky ( od Milánka ) ZDE Fotky Milánekweb ZDE 3. 10. 2009 - Mistrovství Polska Szklarska Poreba - ,, vítězství v závodě plném mafiánů…… :-)“ ,, V sobotu jsem si jel s chutí zazávodit do Szklarské Poreby na poslední závod Mistrovství Polska. Celý den bylo nádherné i když chladné počasí a v prostředí Krkonoš to nemělo absolutně žádnou chybu. Horský vzduch, úseky v řece, paráda. Do závodu jsem vstupoval jako favorit a všichni očekávali, jak se mnou bude bojovat Mistr Polska 2009 - Josef Topor Madry. Nejdříve jsem velmi přivítal iniciativu otce Josefa Topora, který mi na druhém úseku, nabídl vzhledem k absenci mého doprovodu pomoc, pokud bych potřeboval. To, že mi sice hlídal čas, ale neříkal ho, bylo sice dobré asi pro něj, že věděl, že mi rozhodčí opravdu ale opravdu nenadržují, ale nikoliv moc dobré pro mne. Josef sice startoval přede mnou, ale z taktického důvodu mne nechal předjet a já drážkoval. Mistr Polska, obklopený několika doprovody, kteří mu po mém průjezdu ochotně ,, poštelovali „ úsek bojoval velmi statečně. Na úseku 6 byl obtížný výskok z místa, kde nebyl prostor a skákalo se hodně od pásky. Mou prosbu, zda by mi někdo řekl jak vypadá zadní kolo u pásky všichni hýřili nadšením, než mi řekli OK a po rozjezdu se páska přetrhla. Na úseku 8 mi zase dva metry před cílem pískl rozhodčí pětku za čas a na můj dotaz, že mi nepískl minutu reagoval tak, že v Polsku se čas nepíská. Na mou výtku, proč však ostatním jezdcům píská čas mi však již odpovědět nedokázal. Po prvním kole jsem tedy měl 13 bodů a druhý Topor 20. Nejdříve jsem se po prvním kole dotazoval jednoho funkcionáře u startu zda se v Polsku dá vůbec vyhrát a zda jsem opravdu na závodech nebo na mafias party neboť mám chuť jet do dupy ( zadní část těla po polsky ).. Nakonec jsem se naštval a závod dojel. Na závod bylo celkem 5 hodin, okruh 13km a tak to pak bylo spíše enduro. Mne se však dařilo, v druhém kole jsem měl 3 body a ve třetím také. Celkem jsem měl tedy 19 bodů a druhý Topor Madry 64. I před prosby pořadatele abych zůstal do neděle jsem se v sobotu odebral k domovu, kde mne u Harachova přivítala Policie ČR s radarem a udělali mi pěknou fotku jak stojím na brzdě a ručičku tachometru tlačím alespoň ke stovce a i přesto dnes již vzpomínám na Porebu jen v dobrém, i když mi občas bylo ouzko:-) „ Fotky bohužel nemám, na vyžádání u Policie ČR pouze foto z cesty :-) Komentář Beta Polsko ZDE 20. 9. 2009 - ,, MS družstev - stříbro s leskem zlata aneb hledejme na tom něco pozitivního“ ,, Tento víkend byl asi největším zklamáním mé kariéry. Ale postupně. Letošní MS družstev se jelo v Darfo Boario Terme, na severu Itálie. Na tomto místě se asi před 4 lety jelo ME a MS, takže jsem asi tak věděl co od toho mohu očekávat. Na místo jsem dorazil ve čtvrtek jako první z české reprezentace. Ve čtvrtek ještě dorazil Jirka Fikejz a v pátek Pavel Balaš a Martin Křoustek. Pavel Balaš nestihl slavnostní nástup, neboť se mu v pátek narodil syn Pavel a taťka pochopitelně chtěl být u toho. Trať byla postavena velice slušně s vědomím, že je nutné postavit většinu sekcí, aby jí projela většina družstev. Pro nás však byli některé úseky lehké, ale to se dalo čekat. Po prvním kole jsme o osm bodů vedli a i druhé kolo se nám až na pár chybiček vcelku povedlo. Tedy až na poslední úsek, kde jsme si bohužel prohráli titul Mistrů Světa. Já osobně nějak cítil, že je třeba jet na jistotu a já tak jel. Bohužel Pavel ani Jirka úsek nedokázali zajet lépe než-li za 5 bodů a to nám nakonec bohužel nestačilo. Skončili jsme na nuly druzí za Německem, které z toho bylo v sedmém nebi a před teamem Norska. Velmi mile mne překvapil Jirka Fikejz, jel velmi dobře. Popravdě si myslím, že jsme nezklamal nikdo, každý asi jel co mohl a co se od něj asi čekalo. Takže titul MS jsme si spíše než-li špatným výkonem nechali vzít chybou taktickou, kdy jsme pochopitelně i trochu doplatili na to, že Němci jeli za námi a my, na rozdíl od nich tak neměli přehled o bodech soupeře. I tak je však stříbro úspěchem a je o důvod víc, proč se těšit na TDN 2010, které se pojede v polských Myslenicích… Na závěr bych chtěl poděkovat celému teamu, všem doprovodům, všem přítomným fanouškům, Michalovi Tůmovi a Satu Tanvald za zajištění dresů, fotek atd. Je velice příjemné vidět na trati fanoušky v oblečení České republiky. Nejsmutnějším faktem je, že do blízké Itálie nám kromě pár vyjímek jedou fandit lidé, kteří s trialem nemají příliš společného a mladí jezdci, trialisté atd. o to prostě nemají absolutně žádný zájem. Ale to je povídání na jiné téma a na delší čas….“ Fotky ZDE Fotky na TRIAL.CZ ZDE Výsledky na TRIAL.CZ ZDE 20. 9. 2009 - MS družstvev Darfo Boario Terme—Itálie -,, Zklámání? Kur…ský“ ,, Před chvílí jsem se vrátil z Itálie kde jsme vybojovali stříbro na MS družstev. Po prvním kole jsme o osm bodů vedli, bohužel pokazili jsme hlavně úsek číslo osmnáct v druhém kole a při konečné bodové rovnosti jsme s Německem prohráli na nuly. Takže pocity? Je ve mne obrovský pocit zklamání, kdy každou vteřinou, minutou, hodinou přemýšlím co jsem já sám osobně mohl a hlavně měl udělat jinak. Celou cestu jsem myslel pořád na to samý, na to jak blízko bylo…….. Vítězství bylo blízko, blizoučko a tohle? Tohle není prohra, tohle je knockout. Chtěli jsem všem trialistům, všem čechům přivézt zlato, fanouškům co tam s námi byli protože byli skvělý, nejlepší, nejhlasitější, miluju je a patří jim veliký dík!! ale bohužel… Jsem teď obrovsky zklamaný a až se z toho dostanu, napíšu článek a přiložím fotky. Vím jedno. Původně jsem myslel, že tyhle národy jsou moje poslední. Po včerejšku však chci se stejnou partou a fanoušky jet za rok na TDN do Myslenic a natrhnout Německu prdel. A nejen natrhnout, ale pořádně jí rozpárat… A z jejich útrob si vyndat zlatý medaile a ten největší pohár neboť ten patří nám!!!“ 15. 9. 2009 - Záznam ČT ze závodu v Jiníně je ZDE ( trial je cca od 14 minuty ) 3. - 17. 8. 2009 - ,, Dovolená na motorkách - pohled na Svět ze sedla motorky je báječný…“ 1. - 2. 8. 2009 - ,, MČR Tanvald - ,, Vítězství na dosah, honička s Martinem je veliká zábava....“ ,, Máme za sebou další závod MČR a to v Tanvaldu. Pořadatel připravil na sobotu patnáct, díky letnímu počasí vcelku lehkých sekcí. Za celý závod jsem si osmkrát šlápl, vždy po jednom bodu. Sobotní závod názorně ukázal jak to vypadá když někdo netrénuje vůbec a někdo hodně. Martin je díky pečlivému tréninku hodně vyježděný, takže pokud už něco jednou projede za nula, projede to skoro vždy. Já to naopak jednou projedu, ale v dalším kole jsem schopen úsek klidně neprojet vůbec. V sobotu tedy zvítězil strojovou jízdou Martin Křoustek s 3 body, já byl druhý s 8 body a třetí Jirka Fikejz. V neděli závodil i Pavel Balaš, který závod absolvoval po celonočním přesunu z nočního trialu v Německu u města Kassel. Naopak nestartoval Jirka Fikejz, který se po nedělním pádu na desátém úseku necítil fit. V nedělním závodě jsem udělal 2 školácké chyby, díky kterým jsem nedosáhl na vítězství. Nevyskočil jsem v prvním kole výskok na kládách a ve třetím kole jsem nevyskočil lehký výskok na trojce. Závody se však nejezdí na kdyby, ale na body a těch jsem měl více než Martin. Takže vyhrál Martin Křoustek, druhý opět já a třetí dojel Pavel Balaš. Tento závod měl dvě veliká pozitiva. Prvním a tím naprosto fantastickým byla účast mého synovce Matěje, který si víkend na závodech úžasně užil stejně jako my všichni s ním a druhé pozitivum bylo jen opětovné zjištění, že Martinova suverenita z let minulých, kdy suverénně vítězil s náskokem mnoha bodů je definitivně pryč a on musí bojovat až do posledního kamene a jet na doraz. Ukazuje se jen, že jeho třetí místo z letošního MČR Indoor nebyla náhoda či nehoda, ale seriál MČR je vyrovnaný. Věřím, že z letošního vyrovnaného a napínavého seriálu, musí mít každý správný fanoušek radost. Já se třeba, bavím skvěle…:-) “ 26. 7. 2009 - ,, Mistrovství Evropy - Tanvald ,, Umístění v Top Ten potěšilo, ale show jsem chtěl větší..“ ,, V neděli se jelo v Tanvaldu ME. Na místo jsem dorazil v sobotu, projel si úseky a absolvoval přejímku. V neděli ráno přijel kamarád Petr Kohoutek, který mi opět velmi pomohl a jel se mnou závod jako doprovod. Na závody se přijel podívat i táta s mamkou a kde bylo možné mi pomoci, táta pomohl. Závod začal slušně, na třetím úseku jsem měl sice pád, ale vše se obešlo bez větších škod a i na dalších sekcích jsem jel slušně. Na třetím úseku za mnou startující Martin Křoustek úsek štípal, takže mne předjel. Měl jsem tedy možnost porovnání jak asi jedu a v porovnání s Martinem jsem jel velmi dobře. Bohužel jsem z důvodu nedostatku času na úseku číslo 11. spěchal, na vysoký kámen nedoskočil, Petr mne nestihl chytit a já letěl i s motorkou po zádech zpět mezi kameny. Výsledkem byl poškozený motocykl, jehož oprava zabrala mnoho času. Já byl jen potlučený. V důsledku tohoto jsem nestihl čas za první kolo, poslední úsek jsem si nestihl ani projít, takže jsem z prvního výskoku špatně odbočil a následovala na lehkém úseku nesmyslná pětka a body za čas ještě k tomu. Druhé kolo jsem odjel již jen jako trénink, neboť po prvním kole jsem k první pětce měl dost velikou bodovou ztrátu. I tak jsem závod dojel, úseky kde hrozilo poškození motocyklu jsem již ani ve druhém kole nejel a výsledkem bylo 10.místo. Vyhrál Loris Gubian, druhý skončil Alfredo Gomez a třetí Alex Wigg. Z našich skončil Martin Křoustek místo přede mnou a Jirka Fikejz místo za mnou. Z prvního kola až po osudný úsek 11. jsem měl fajn pocit, byla to show, pohoda a i bodově jsem jel dobře. Po tomto úseku však můj výkon šel do háje… „ Fotky ZDE Článek v Deníku o Dřevíčské lávce ZDE 15. 7. 2009 - ,, Článek a video na TN.CZ „ ,, Na stránkách televize Nova - TN.CZ se můžete podívat na malý článek o mne a video, které jste mohli vidět ve zprávách na TV NOVA ve sportovních novinách v pořadu ,, Borec na konec „. Odkaz na TN.CZ je ZDE .“ 10. 7. 2009 - ,, Článek v Deníku“ ,, V dnešním vydání Náchodského deníku vyšel se mnou rozhovor. Podle informací, které jsem obdržel před chvílí se tento rozhovor ocitne i v jiných Denících, hlavně Královéhradeckého a Pardubického kraje. Vy se na něj můžete podívat ZDE .“ 4. 7. 2009 - ,, Motowoodstock 2009 - trial show, soutěže, Martin Krátký, déšť, sluníčko, borec na konec“ ,, Letošní Motowoodstock nabídl naprosto vše. Od rána bylo teplíčko, jedna soutěž o hodnotné ceny končila a druhá začínala, Martin Krátký přijel se svou show na motocyklech MZ, výborný kančí guláš a točená Kofola, zdarma k vyzkoušení čtyřkolky, tetovací studio, skvělý moderátor, prostředí, prostě paráda. Já měl první show přesně ve 12.hod a druhou v 17.hod. Krátce před začátkem druhé však přišel déšť, který zesiloval tak, že se během 5 minut změnil v totální slejvák a bouřku. Bohužel jsem tedy nemohl druhou jízdu dokončit tak, jak bych si přál já, pořadatelka, ale snad i diváci, neboť mokré cívky, to je masakr. I tak bych však považoval letošní Motowoodstock za skvělou akci, kde se motorkáři rozhodně ale rozhodně nenudili. Mé první show ve 12.hod byl přítomen i reportér TV Nova s kamerou kde provedl záznam zakončený rozhovorem a záznam z mé exhibice poběží v budoucnu na Nově ve sportovních novinách v pořadu ,, Borec na konec“. Fotky ZDE 22. 6. 2009 - ,, Tour de Alpy - naprosto báječná záležitost!!“ Fotky ZDE 13. – 14. 6 2009 – MČR Ouběnice – ,, Sobotní pohoda, nedělní nehoda ( a to nejen jedna )" ,, Je za námi další závod venkovního MČR, jsme v polovině letošního seriálu. V Ouběnickém autoklubu se mládí chopilo tradice a snaží se oživit zašlou slávu místního, v minulosti velmi slavného klubu. Oproti loňsku zapracoval pořadatel nejen na zázemí, ale i na úsecích kdy navezl pár dalších kamenů do svahu nad depem. Úseky byly postaveny dobře, pochopitelně s vědomím možností klubu a terénu. Sobotu jsem zajel vcelku fajn, příliš jsem nechyboval, atak jsem se v sobotním závodě radoval z dalšího vítězství, v letošním roce již s pořadovým číslem 4. Druhý dojel Martin Křoustek, třetí Jirka ,, Fiky „ Fikejz a čtvrtý Lukáš Petráček. Nedělní závod jsem měl opět rozjetý na vítězství, bohužel v podstatě nakonec rozhodlo i velmi přísné rozhodnutí slečny rozhodčí na úseku číslo 8 ve třetím kole. Posun směrem do boku k mému překvapení byl posouzen pěti trestnými body a místo správného jednoho bodu mi přibylo na kartu bodů pět. Bohužel se to stalo v posledním kole a nebylo kde ztrátu dohnat. V neděli jsem však chyb udělal dost sám, nebylo to o této jedné nesmyslné pětce. Píšu to sem spíše proto, že u této rozhodčí jsou dohady ohledně couvání dosti časté a to nikoliv až tak u mne, ale v podstatě u celého startovního pole. V posledním kole na tomto úseku dostal pětku i Martin, ten však nevyskočil na kámen, ale i Jirka Fikejz a u něj se také o žádné couvnutí nejednalo. Chce to možná více citu do toho rozhodování..:-). V neděli mne tedy porazil Martin Křoustek a to sice o pouhé dva body. Lukáš Petráček měl v závodě pád a byl odvezen do nemocnice s podezřením zhmožděného hrudníku. Naštěstí se zřejmě o nic vážného nejednalo a již koncem závodu se objevil v depu. Opět jsem se perfektně v Ouběnicích pobavil a to i díky tomu, že jsem opět Martina nejen prohnal, ale opět porazil. A k double opět bylo velice blízko… „ 30. 5. - 31. 5. 2009 - MČR Kramolín - ,, Sobotní bída, nedělní show“ Další závod venkovního seriálu se jel v okolí Kramolína u Nepomuku. Na tento závod jsem odjížděl absolutně bez tréninku, neboť v týdnu po Břežanech jsem zalehl s těžkým zánětem průdušek a angínou, od doktora jsem vyfasoval antibiotika a kromě jedné slíbené exhibice v Děčíně jsem se od Břežan poprvé postavil na motorku až v Kramolíně. Bohužel můj výkon byl silně poznamenán nejen absencí tréninku, ale i krátce před závodem dobraná antibiotika udělala své a můj fyzický fond byl téměř na nule. Tréninkový deficit byl jasně vidět v zisku bodů na kolo, kdy první sobotní kolo jsem jel naprosto katastrofálně, ale můj výkon se kolo od kola lepšil. V sobotu stavitelé trati postavili na MČR a s ohledem na počasí, dosti obtížnou trať a tak se hlavně v prvním kole hodně tahalo a padalo. Jak jsem již napsal, první kolo pro mne byla tragédie atak jsem zcela dle předpokladů byl v prvním kole jak za uzdraveným Martinem Křoustkem tak i závod od závodu se lepšícím Jirkou Fikejzem. K mému překvapení však nebyla má ztráta příliš vysoká atak jsem to díky postupně lepšícímu se výkonu v sobotu dotáhl na druhé místo. Vzhledem k okolnostem a tomu, že jsem některé úseky na rozdíl od soupeřů z důvodu výše popsaných vůbec nejel a nechal si je štípat, to byl pro mne výsledek výborný. Na neděli jsem si otočil zadní pneu a řekl si, že by nebylo špatné Martina trochu více prohnat. Na neděli došlo na úsecích k některým změnám, hlavně délka některých se upravila a to bylo velmi rozumné. Do závodu jsem startoval jako druhý za Martinem Křoustkem, ale po několika úsecích jsem ho předjel a jel jsem si v pohodě sám v tréninkovém rytmu, kdy jsem nikde na nic nečekal a nic neřešil. V neděli jsem jel již všechny úseky. Jirka Fikejz hodně pokazil druhé kolo, ale 15 bodů z třetího kola je pro něj jistě povzbuzením do dalších závodů a budoucna. Martinovi se nedařil v neděli asi hlavně výskok na čtvrtém úseku a asi i vlivem nervozity v závodě chyboval více než bylo na vítězství třeba. Já jsem jel v klidu, pohodě, na některých úsecích jsem jel pro diváky obtížnější trať, neboť chtěli show a ani pětka v posledním kole na úseku číslo 7 mne o pohodové vítězství nepřipravila. V neděli tedy vyhrál Jirka Svoboda, druhý dojel Martin Křoustek a třetí skončil Jirka Fikejz. V celkovém pořadí MČR jsem se tedy udržel na prvním místě i když více než-li celkové pořadí mne mnohem více uspokojuje boj s Martinem, Jirkou a pokud jede tak i Pavlem Balašem. 9. 5. - 10. 5. 2009 - MČR Břežany - ,, Na rozjezd venkovního seriálu vítězný double VIDEO!!„ ,, O uplynulém víkendu se rozjel venkovní seriál MČR. První závod se jel v nádherném prostředí vesničky Břežany, nedaleko Horažďovic. Vzhledem k volnému pátku jsme vyrazili do Břežan již ve čtvrtek večer a páteční den využili k tréninku. Nakonec se k nám v pátek přidali i Pavel Balaš a Lukáš Petráček, takže to byl trénink zábavný, vydatný a pro Lukáše bohužel i vcelku drahý :-). V noci z pátku na sobotu přišla bouřka, silný vítr a tak jsem v posteli již zoufal, že v sobotu zmokneme. Nakonec jsme se ráno probudili do krásného a slunečného počasí a takové počasí v podstatě vydrželo celý víkend. V sobotu jsem nejvíce bojoval s Pavlem Balašem a na dostřel byl i nadějný Jirka Fikejz. Startoval jsem z kategorie A jako první, ale to zde nehrálo až takovou roli, takže jsem na nic nečekal a jel. Slušný náskok jsem si udělal již během prvního a druhého kola a tudíž jsem třetí kolo jen nesměl totálně pokazit, aby vítězství bylo doma. To se mi nakonec povedlo a v sobotu jsem vyhrál před Pavlem Balašem, Jirkou Fikejzem a Lukášem Petráčkem, pátý skončil Martin Křoustek. Stavitel trati na neděli některé úseky přestavěl, některé bohužel i zlehčil a i díky uschnutí některých kamenů, na kterých v sobotu ještě leželo bahínko se soutěž dala jet celá za nula bodů. Já jsem udělal za závod 3 chyby, jednou jsem si šlápl na druhém úseku, ve druhém kole jsem špatně zařadil rychlostní stupeň na výjezdu na jedničce a spadl jsem dolů a v posledním kole jsem si šlápl na posledním úseku na předposledním kameni. Díky tomuto bodu jsem si bohužel nepřivezl do cíle za třetí kolo nulu, ale i s těmito body jsem i v neděli zvítězil. Pořadí v neděli zůstalo naprosto stejné jako v sobotu, 1. Jirka Svoboda 2.Pavel Balaš 3.Jirka Fikejz 4.Lukáš Petráček 5. Martin Křoustek.“ ,,Fotky Břežany ZDE Výsledky ZDE VIDEO ZDE 13.– 14.3 2009 - MČR Indoor Praha - ,, Suverénní krasojízda za titulem „ ,, O uplynulém víkendu se v Praze na výstavišti v Holešovicích jel, při konání výstavy Motocykl 2009, letošní seriál dvou závodů z kterých vzešel letošní Mistr ČR v trialu na umělých překážkách. Něco bych řekl k trati. Oproti původnímu plánu, kdy se počítalo se šesti sekcemi se nakonec závodilo na pěti úsecích. Myslím, že úseky byli vcelku dobře postaveny, bylo kde našlapat, bylo z čeho padat a bylo i kde najet body na soupeře. Jediné co mne osobně trochu vadilo byl vysoký a myslím, že zbytečný seskok na paralelce a na cívkách. Na motorku i tělo to prostě byla rána, seskok na dlažbu. Ale rozumím, že lidé chtějí to vidět, tak to holt musí asi být. Oproti minulému roku, kdy se finále jelo na jedno kolo došlo ke změně, jelo se na dvě kola a to kvůli Martinovi Křoustkovi, který finále o jednom kole dával za vinu svou loňskou porážku. Potom to ještě dával za vinu nezvyknutí si na čtyřtakt, ale s tím pořadatel na letošek nic udělat asi nemohl takže jen se dle jeho přání jela kola dvě.“ První závod, pátek: ,, Páteční závod se jel za nepříliš příznivého počasí, občas zapršelo, foukal vcelku silný vítr a byla zima. Do závodu vstupovalo celkem 6 jezdců a to já, Martin Křoustek, Pavel Baláš, slovenský jezdec Vlado Kothay, Lukáš Petráček a Jirka Fikejz. Jirka Fikejz si v rozjížďce zrovna na prvním úseku a první překážce řekl, že místo seskoku a výskoku zvolí přeskok a nezadařilo se, následoval šílený pád a tím v podstatě jeho vystoupení v Praze skončilo. Zkoušel to ještě na druhém úseku, ale asi to nešlo pokračovat, ze závodu odstoupil a v sobotu už ani nestartoval. Lukáš Petráček měl pád v rozjížďce také a tudíž bylo jasné, že do finále postupuje Martin Křoustek, já, Pavel Balaš a Vlado Kothay. První finálovou dvojici tvořil Pavel s Vladem a já jel druhé finále s Martinem Křoustkem. Z důvodu nejlepšího výsledku v rozjížďce jsem jel finále jako úplně poslední. V prvním finálovém kole jel nejlépe Martin Křoustek s nulou, já měl 2 body, Pavel Balaš 8 bodů a Vlado Kothay 16 bodů. Druhé kolo se ještě stížilo a když Pavel přivezl z druhého kola bodů 7, věděl jsem, že to bude ještě zajímavé. Zrovna na prvním úseku druhého kola jsem dotáhl na Martina Křoustka ztrátu z kola prvního a začínali jsme znova. Hned na dalším úseku Martin udělal chybu a i vlivem jeho značné nervozity chytil 5 trestných bodů. Od té doby jsem již jen kontroloval situaci, Martin chytil ještě jednu pětku na paralelce a tudíž bylo vše jasné. Vyhrál jsem já se 4 body, druhý skončil Martin Křoustek se 12 body a třetí Pavel Balaš s 15 body. Po závodě jsem jel domů a druhý den se vydal zpět na Prahu na druhý den pražského Indooru. Druhý závod, sobota: ,, Sobotní počasí bylo již hezké, občas i zasvítilo sluníčko. Do rozjížděk nastoupilo 7 jezdců, páteční startovní pole ochuzené o Vlada Kothaye se doplnilo nastupující generací u které šlo hlavně o nabírání zkušeností. Mne se rozjížďka moc nepovedla a skončil jsem jako třetí, tudíž první dvojici jsem tvořil já s Lukášem Petráčkem a druhou Pavel Balaš a Martin Křoustek. První kolo jel Lukáš za 14 bodů a já za 0 bodů. V druhé dvojici jel Pavel Baláš za 1 bod a Martin Křoustek 5 bodů. Martin zcela vyhořel psychicky, když chytil pětku na paralelce a i když věděl že má pět bodů za chycení doprovodem, jel dál ale díky naprostému psychickému kolapsu nevyskočil závěrečnou skruž kterou skákali předtím junioři na motocyklech o objemu 125 ccm. V tu chvíli jsem věděl, že je to jen a jen na mne. Nemusel jsem se na nikoho ohlížet a musel jsem druhé kolo zajet alespoň za 4 body aby bylo už jasno o mém titulu. To se mi nakonec podařilo, chytil jsem pouze 1 bod za čas na prvním úseku a i druhý den jsem vyhrál s náskokem 5 bodů na Pavla Balaše a 6 bodů na Martina Křoustka. Díky tomu že Pavel porazil Martina druhý den je pořadí pro letošní MČR v hale následující: 1. Jirka Svoboda 2. Pavel Balaš 3.Martin Křoustek. Je tedy jasné že titul patří i letos mne. Již 4 roky mne na umělých překážkách v ČR nikdo neporazil, kromě roku 2007 kdy jsem ovšem já v závodě v Praze nestartoval. Martin Křoustek se na tento závod speciálně připravoval ve stodole Jirky Fikejze, já žádnou speciální přípravu na umělé překážky neabsolvoval. Martin je suverénní venku, ale umělé překážky jsou mojí parketou. Jízda na přesnost, na umělých překážkách a i veliká válka nervů kde není prostor něco napravovat, tam vítězím já.“ Fotky ZDE Článek na webu MOTO-RACING.CZ je k nahlédnutí ZDE 11. 10. 2008 - MČR v cyklotrialu - Jílové u Děčína -,, naprosto pohodový den a ještě bitva o bednu„ ,, Byl to trochu divoký nápad. Ve čtvrtek jsem se brouzdal po netu a zjistil jsem, že se jede v sobotu MČR v cyklotrialu v Jílovém u Děčína. V tu chvíli jsem začal přemýšlet a pochybovat, zda bych ještě vůbec něco na kole projel a hlavně, že by asi bylo super si pozávodit s klukama a vidět je. Moji aktivní cyklotrialovou kariéru jsem ukončil v roce 1996, prodal jsem kolo a od té doby jsem v podstatě vůbec nestál na cyklotrialovém kole, samozřejmě když opomenu, že si občas někde na závodech v trialu na nějakým cyklotrialu párkrát poskočím na zadním. Od té doby se cyklotrial hodně změnil a jezdci, které jsem tenkrát na MS porážel, jako Dani Comas a Peter Barták jsou dnes hvězdy MS kategorie Elite a Dani Comas dokonce Mistr Světa. Hlavní problém tohoto víkendu zněl, nemám kolo. Naštěstí mám přátelé jako je Jirka Horčička z Děčína, který mi velmi ochotně své kolo půjčil. Takže plán byl, šup ho zrealizovat. V pátek jsem hodil do Vita motorku, která se nakonec hodila na malou exhibici po závodě která proběhla v místním vypuštěném bazenu, a hrrr na Děčín za Jirkou. Dorazil jsem kolem 22h, zašli jsme do city na kafe, pak po půlnoci na skvělý kebab a pomalu šup do pelechu, zítra mne čekal těžký den. :-). Po příjezdu na závody na mne někteří koukali jak na zjevení, nechtěli věřit, že budu závodit a že si po 12 letech bez tréninku troufnu na závod. Troufnul. Závod nezačal nic moc, píchnul jsem ještě u startu, ale naštěstí mi se vším pomohl kamarád a můj spolujezdec celého dne Lukáš Buriánek. Závod samotný proběhl dobře, na některých sekcích jsem jel myslím fakt slušně, někde jsem byl holt díky netréninku trochu mimo. Za celý den jsem udělal jednu velikou chybu a to na druhé sekci, kde jsem si nenamazal brzdy asfaltem nebo něčím podobným a při seskoku z hrany mi díky tomu, že to moc nebrzdilo podjelo zadní kolo, následoval pád a z nuly byla pětka. I tak jsem skončil 4., jeden bod za třetím. Co k tomu říct. Říká se, že co se naučíš, tak nezapomeneš a ona je to asi pravda. Samozřejmě bych potřeboval aspoň občas trénovat, ale i tak jsem některé prvky dával skoro stejně jako dřív. Například skákání po zadním po kamenech, to mi pořád vcelku jde. Večer jsem po kebabu s Lukášem a Jirkou vyrazil domů a v hlavě si cestou promítal celý závod, celou sobotu. Měl jsem na dobrý výsledek, ale o ten tu v podstatě ani nešlo. Šlo o to užít si sobotu, vidět kamarády, známé a zjistit, že ani 12 let není dost dlouhá doba, aby na mne lidé z cyklotrialu dokázali zapomenout. Něco odnese čas, ale hezké bylo zjištění, že i tady mi bylo dobře a že ze soupeřů či dětských přátelství se mohou stát třeba i přátelé na celý život.“ Hrozně moc díky Jirkovi Horčičkovi za všechno, za půjčení kola, nocleh, noční tah Děčínem a prostě za to, že je tak v pohodě. Děkuji i Lukášovi Buriánkovi za pomoc, za fotky, za pití a za sobotu, na kterou se prostě nezapomíná. Děkuju moc! Fotky ZDE O tom závodě také na www.dressler.cz na www.trial.ricany.cz a fotky další ZDE 4. 10. 2008 - Vyhlášení sezony, Tanvald - ,,Naspýdovanej Pajda, píchlá guma na patnáctce a Loeb taxikářem ,, Tak vážení, tohle byl náááročnej víkend. Se divím, že tam takhle můžou žít v tom Tanvaldě :-)). Proběhl trénink, ok, proběhla diskuze alá ,,pojďme to řešit, vždyť to stejně nevyřešíme“ - splněno, ok, proběhlo vyhlášení, ok, proběhlo promítání TDN a sezony, které zajímalo hlavně účastníky TDN, zbytek nějaký úspěch a vítězství na Mistrovství Světa přeci nezajímá, ok, proběhlo disko Kino - KO. Vypadalo to slibně. Taxík přijel, nastoupil jsem já, Pajda Balaš, Michal Tůma - bývalý promotér ( tady byl zatím jeden, zpátky už jeli Michalové Tůmovic minimálně 2 :-) ), jeden kluk, který jak jsem pak zjistil byl sekretář AČR pan Kotlaba, nastoupil Aleš Labík a Lukáš Buriánek. Sestava solidní, každý z nás dospělý muž, který ví jak se chovat ve společnosti. Směr disko Kino. Jízda děs. Šofér furt telefonoval, jel jako Seb Loeb při erzetě na Col de Turini, hotový peklo. Strom, nezájem, auta v protisměru nezájem. Na uvázání jsem použil 2 pásy, na pocitu bezpečí to však nepřidalo :-(. Dorazili jsme do Kina, lidí dost, pár zlatých Puschkinů a šampusů a zábava se rozjela. Po chvíli dorazil zbytek teamu Petr Mašek s dcerou Míšou ( její první disko v životě wauuuu.. ) a David Kadlec s manželkou Terezou ( po dvou dětech a tolika letech s Davidem, hustej kousek :-)). Zabrali jsme box, následoval tanec, oslava vítězství na TDN, pití šampusu některými z nás ( nich ) z bříška mladé slečny , tanec Pajdy s místním Felixem Holzmanem s vyvrcholením v podobě stojky na tanečním parketě, vyhlášení již moderátora diskotéky Michala Tůmy o 1 000,-Kč za obnažení dámské horní partie… nechtěl však pochopit že on není dáma a že ukázovat všem svá ňadra není to pravé ořechové :-). Disko jsme opouštěli před pátou hodinou ranní, poslední pohled na solidně naspýdovaného Pajdu byl jak podpírá budovu místního národního výboru a já jsem jel na pozvání Davida Kadlece spát k nim. David mi strašně chtěl udělat pohodlí atak mi šel do garáže nafouknout matraci kompresorem. Jeho kompresor však nemá zásobník vzduchu a tak takovýto nezapnutý kompresor přeci jen moc vzduchu nedá, takže to se pak nemůžeme divit, že to panu domácímu v matraci jaksi příliš nepřibývalo. Závada se naštěstí podařila nalézt, vše ok. Matrace na chodbě, zalehl jsem, řidič a po Tulamorrce toužící Péťa Mašek mne upozornil že si snad sundám aspoň bundu a rifle, neboť se tam válím jako prase a co že je tohle za úroveň :-)). Ráno na snídani dorazila druhá půlka party, bohužel bez Pajdy, ten byl zřejmě v noci někým někam odvezen, tam popraven a zlikvidován. Během dopoledne nalezen, identifikován však jen dle hlasu, nikoliv podoby. Proběhla grandiózní snídaně, pochvala jednoho nadějného jezdce kategorie A, který místo zábavy opravoval přes noc píchlou gumu kterou píchnul na patnáctce. Čest takovýmto svědomitým jezdcům, jediný kdo nebyl zcela nadšen byl Aleš Labík, neboť nepochopil po návratu z diska proč si tu gumu tento jezdec musel opravovat zrovna na jeho pokoji, neboť mu hlavně při sundávání této gumy tam nadělal slušnej bordel.. Někteří po snídani vyrazili k domovům, já však ještě u seňora Kadlece poobědval opět grandiózní oběd zakončený lahodnou kávou. Na závěr malý dodatek: ne úplně vše výše napsané je pravda, každý si může dle svého gusta uvážení a zkušeností rozmyslet co je a co pravda není. I tak doufám, že jste se četbou popisu oslavy pobavili, stejně jako jsem se v sobotu večer naprosto skvěle pobavil já… 28.9.2008 - TDN - La Rabassa, Andorra - ,, Psali jsme historii, na tohle se bude jednou vzpomínat“ ,,O minulém víkendu se v Andoře, konal jubilejní 25. ročník trialového Mistrovství Světa družstev, trialu národů. Letos bylo na startovní listině celkem 25 zemí a vůbec poprvé zde byl zastoupen každý kontinent Světa. V tomto závodě udělala česká reprezentace ve složení Martin Křoustek, já, Petr Mašek a Pavel Balaš historický výsledek a podle mne nejlepší motoristický výsledek ČR posledních několika let, když jsme vyhráli a stali se vítězi trialové trofeje národů. Asi největším problémem v Andoře byla nadmořská výška, závod se jel přes 2 000 metrů nad mořem, tudíž zde bylo třeba vyladit výkon motocyklu. Zázemí bylo v zázemí areálu Naturlandia, kde se nachází mimo jiné nejdelší bobová dráha na Světě, které jsme pochopitelně neodolali a v pátek si dali rozcvičku v podobě jízdy na výše uvedené bobovce. Co se týče doprovodů při závodě, team jel ve složení Jirka Fikejz s Pavlem Balašem, Karel Křoustek s Martinem Křoustkem, Libor Pecháček s Petrem Maškem a můj táta, tedy Jiří Svoboda jel se mnou. Manažerem našeho teamu a člověkem, který se staral o zabezpečení našeho teamu ( oblečení atd. ) byl promotér letošního MČR v trialu, Michal Tůma, jeho zástupce, řidiče a baviče nám všem dělal Radim Petrů. Závod probíhal v okolí vysokohorského střediska La Rabassa, a v místním nádherném horském terénu pořadatel postavil obtížných 18 úseků. Díky velkému počtu družstev jsme startovali do závodu v 8.28 hod, teploměr ukazoval 3,5 stupně naštěstí nad nulou ale ani tak přilnavost pneumatik na studených kamenech nebyla nic moc. I tak jsme v prvním kole podali dobrý výkon, který nás po prvním kole posadil do čela. Jeden okruh měřil 14 km a to se ukázalo ve druhém kole naším největším problémem, které se jelo už za teplého a slunečného počasí. Bohužel jsme nestihli celkový čas na závod v délce 7 hodin a dostali jsme velikou penalizaci za nedodržení časového limitu. I tak se nám však díky skvělému prvnímu kolu podařilo zvítězit. Již před závodem jsem říkal, že náš team má vyrovnanou čtveřici, umíme se doplňovat a že na tom se dá při TDN stavět. Děkujeme všem sponzorům a všem fanouškům kteří za námi absolvovali dlouhou cestu napříč Evropou a kteří byli díky jednotnému oblečení v barvách našeho teamu a svému nadšenému fandění nepřehlédnutelní a k nepřeslechnutí. Děkujeme všem, dotáhli jsme český trial na stupínek nejvyšší a mimo jiné bylo hezké slyšet v Andoře českou hymnu.“ Fotky ZDE
|